Vanadocendichlorid Cp2VCl2 (VDC) zastupuje skupinu lomených metallocenů, jež jsou v dnešní době intenzivně studovány z hlediska jejich kancerostatické aktivity. Tato práce je zaměřena na stanovení buněčné cytotoxicity vanadocenových a 1,1´-dimethyl vanadocenových komplexů v porovnání se standardně používaným cytostatikem cis-diaminodichloroplatinou (cDDP) Pro srovnání byla do studie zahrnuta také chemikálie titanocendichlorid Cp2TiCl2 (TDC), který byl doposud, jako jediný zástupce ze skupiny metallocenů, v klinických studiích testován pro své kancerostatické vlastnosti. Vybraným modelem byla nádorová linie HL-60. Testovanými látkami v této práci byly: Cp2VCl2, Cp2V(OOC)2, [Cp2V(his)]Cl, [Cp2V(acac)]Cl, a methylované deriváty (MeCp)2VCl2, (MeCp)2V(OOC)2 [(MeCp)2V(his)]Cl. Výsledné informace byly získány pomocí dvou metod - MTT-testem a Apoptestem. Výsledná data potvrdily protinádorovou účinnost vanadocenových komplexů. Jejich hodnoty LD50 se pohybovaly v rozmezí 0,14 - 0,20 mmol/l. Testované vanadocenové sloučeniny indukují apoptózu u nádorové buněčné linie HL 60 spolu s cDDP. U komplexu TDC byla prokázána minimální schopnost indukovat apoptózu buněk HL-60.
