Zdrojový dokument:Scientific papers of the University of Pardubice. Series C, Institute of Languages and Humanities. 10(2004)
ISSN:1211-6629
Abstrakt:
Původ mnoha knížek lidového čtení spadá do pozdního středověku. Veršovaná literatura ustupuje do pozadí, projevuje se zájem o dramatické zpracování látky. Inspirativním zdrojem se stávají staré náměty, které jsou opětovně zpracovávány a překládány z cizích jazyků. Autorům těchto překladů záleží především na obsahové stránce díla. Tento způsob překladu je patrný také v knížce lidového čtení o Meluzíně. Předlohou pro českou verzi je německý překlad (od Thüringa von Ringoltingen) francouzského textu. Autor českého přepisu je neznámý. Ve svém překladu se významně neodchýlil od německé předlohy. Na různých místech text krátí nebo naopak rozšiřuje. Často se uchyluje k přeformulování celých větných celků. Tyto změny přispívají k logické ucelenosti textu. Česká Meluzína je v konečné verzi kratší než její německá předloha.