Vliv rizikových faktorů na profil mastných kyselin membrán erytrocytů a zánětlivou reakci po implantaci koronárního stentu u nemocných s ischemickou chorobou srdeční

Abstract

Statistickým vyhodnocením experimentálních dat byly nalezeny vztahy mezi 37 stanovenými mastnými kyselinami membrán erytrocytů a fosfolipidů plazmy u skupiny 47 pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) po implantaci koronárního stentu a zánětlivou reakcí, oxidačním stresem a rizikovými faktory ICHS. Dynamika zánětlivé reakce a oxidačního stresu byla sledována prostřednictvím měření hladiny plazmatických koncentrací C-reaktivního proteinu, interleukinu-6, sérového amyloidu A a malondialdehydu před a po 24 a 48 hodinách od zákroku. Kanonickou korelační analýzou byl odhalen vztah procentuálního zastoupení vybraných mastných kyselin v membránách erytrocytů vůči pěti markerům. Šlo o navýšení C-reaktivního proteinu a malondialdehydu po 24 hodinách, koncentrace triacylglycerolů, LDL cholesterolu a HDL cholesterolu v plazmě. Významnou inverzní závislost na pětici markerů vykazovaly kyseliny 12-methyltridekanová, pentadekanová, sapienová, alfa-linolenová, behenová a dokosatetraenová. Silná negativní korelace se projevila i u skupiny N-3 polynenasycených mastných kyselin, kdy největší inverzní závislost vykazovaly kyseliny alfa-linolenová a eikosapentaenová. Naopak mastnými kyselinami v největší pozitivní korelaci s pěticí markerů byly mastné kyseliny arachidonová, lignocerová, stearidonová, 14-methylhexadekanová, palmitová a trans vakcenová. Ze zvolených markerů se ukázal v nejsilnějším vztahu ke všem vyšetřovaným mastným kyselinám marker zánětlivé reakce C-reaktivní protein. Vícenásobná lineární regrese odhalila, že v nejsilnější pozitivní korelaci k plazmatickému růstu C-reaktivního proteinu je kyselina cerotová, naopak negativně koreluje kyselina eikosatetraenová. Se zvyšováním koncentrace malondialdehydu je v pozitivní korelaci především kyselina cerotová, naopak negativně korelují kyseliny tetrakosatetraenová a nonadekanová. Na zvyšování hladiny sérového amyloidu A v době 24 hodin po implantaci stentu se podílela kyselina trans vakcenová. Opačně, čili snižujícím způsobem, působila na sérový amyloid A kyselina 12-methyltetradekanová. S růstem hladin interleukinu-6 během prvních 24 hodin po implantaci nejintenzivněji pozitivně koreluje kyselina pentadekanová, naopak negativně koreluje kyselina alfa-linolenová. Předešlým dvěma vícerozměrným statistickým metodám předcházela exploratorní analýza, analýza hlavních komponent, faktorová analýza a analýza shluků, které odhalily vzájemné skryté vnitřní vztahy 37 mastných kyselin.