Koncepce wilájat v sunnitském islámu

Abstract

Cílem této diplomové práce je představit koncept wilájat (tj. Blízkost k Bohu) v sunnitském islámu, kterému se v lidové zbožnosti dostalo nemalého rozšíření, a který se stal především neodmyslitelnou součástí súfismu, s ohledem na pojetí svatosti v křesťanství. Část práce je věnována súfismu a jeho postavení v sunnitském islámu. Prostor je věnován problematice dělení islámu na tzv. "vysokou" a "lidovou" religiozitu a také tomu, v jakém významu se termín walí, tj. osoba blízká Bohu (pl. awlijá´) objevuje v Koránu. Následně je pozornost zaměřena na charakteristiku a typologii awlijá´ a je zde nastíněn koncept "dokonalého člověka". V závěru této části práce jsou charakterizovány jednotlivé kategorie osob blízkých Bohu z řad súfíjů, 'ulamá´ a muwallahů s ohledem na stereotypy, které se ve vyprávěních o osobách blízkých Bohu opakují. Druhá kapitola se zabývá pojetím svatosti v Bibli a raném křesťanství. Část práce obsahuje pojednání o martyrech a atributech jim připisovaných a zmíněni jsou také světci, kteří mučednickou smrtí nezemřeli. Třetí závěrečná část práce je věnována komparaci. Ve své práci jsem se snažila naskytnout ucelenější a doufám, že i pro čtenáře přínosný pohled na problematiku konceptu wilájat v sunnitském islámu. Práce je navíc doplněna přílohou.