Tvrdě pájené spoje palivového systému a možnosti jejich nedestruktivní kontroly

Abstract

Nerozebiratelné konstrukční spoje součástí tvrdým pájením nejsou v automobilovém průmyslu obvyklé. Dominuje svařování. Tvrdé pájení má opodstatnění tam, kde se spojují zcela odlišné materiály, nebo kde lze využít kapilárního efektu pájky. Proto se kontaktní destičky ze slinutých karbidů na bázi WC pájí na ocelové korpusy zdvihátek ventilů či vahadel. Pro nízkotlakou část rozvodů paliva vznětových motorů se využívá kapilárního efektu při spojování částí tenkostěnných armatur. Spolehlivost konstruktérem vypočteného spoje je zaručena při dodržení technologických podmínek pájeného spoje. Zanedbání předepsaných parametrů spojování může vést nejen k nefunkčnímu spoji, nýbrž také k porušení základního materiálu! V tomto příspěvku je uveden právě takový případ získaný v rámci technologických zkoušek tvrdého pájení ocelových trubek do příruby přípojky paliva. Je sledován vznik a rozvoj magistrální trhliny poškozené součásti vlivem dlouhodobého přehřátí. V příspěvku jsou porovnány nedestruktivní diagnostické metody pro možnost posouzení kvality pájeného spoje.