Reaktivita intramolekulárně koordinovaného organoantimonitého a organobismutitého oxidu

Abstract

V rámci této disertační práce byla studována příprava, struktura a reaktivita intramolekulárně koordinovaného organokovového oxidu antimonu a bismutu LN,C,NSbO)2 1 a (LN,C,NBiO)2 2, které obsahují ve své struktuře Y,C,Y chelatující, tzv. pincer, ligand LN,C,N (LN,C,N = [2,6-(Me2NCH2)2C6H3]-). V první části disertační práce jsou shrnuty dosavadní výsledky dosažené na poli organokovových oxidů antimonu a bismutu stabilizovaných jednak stericky náročnými nebo chelatujícími ligandy. Jsou zde uvedeny možné syntézy těchto sloučenin, jejich charakterizace a další reaktivita. Druhá část této práce se zabývá reaktivitou sloučenin 1 a 2. Studium reaktivity výchozích organokovových oxidů 1 a 2 bylo zaměřeno na reaktivitu s fosfonovými kyselinami v rozdílných molárních poměrech (1:4 a 1:2) mezi reaktanty. Dále byla studována jejich reaktivita s kyselinou fosforitou a kyselinou fenylfosfinovou a také schopnost tvorby směsných sloučenin, kdy jsou k centrálnímu atomu antimonu, resp. bismutu vázány rozdílné fragmenty ve kterých vystupuje atom fosforu v oxidačním stavu +III a +V. Dále bylo studium reaktivity výchozích organokovových oxidů 1 a 2 zaměřeno na reakce s kyselinou fosforečnou a s oxidy vybraných nepřechodných prvků, konkrétně s oxidem arseničným, oxidem arsenitým a oxidem seleničitým. Poslední část této disertační práce byla věnována reakcím sloučenin 1 a 2 s boronovými kyselinami, které vedly k tvorbě unikátních heteroboroxinových sloučenin.