Inovační "synchronizace" pracovních činností v oblasti kulturního dědictví (možnosti implementace pokročilých vědeckých a technologických řešení pro jeho ochranu, výzkum a prezentaci)

Abstract

Disertační práce je součástí dlouholetého úsilí autora orientovaného k perspektivě vývoje nového výzkumného směru, zabývajícího se inovační infusí pokročilých řešení (vědeckých a technologických) pro podporu pracovních procesů kulturního dědictví (výzkumných, vzdělávacích a mediačních), který by rozhodně přispěly k úspěšnému zapojení oblasti v úsilí o vybudování nastupující „Společnosti (a ekonomiky) založené na znalosti“. Konkrétní úkol disertace je v tvorbě koncepční práce „transformačního“ charakteru vztahující se ke zkoumání možností využití implementace pokročilých technologií a špičkových vědeckých výstupů z jiných vědeckých disciplín (které již prokázaly svou účinnost) pro podporu pracovních aktivit v oblasti a v souvislosti s naléhavostí provedení "synchronizace" převážné části pracovních procesů v oblasti kulturního dědictví. Na začátku práce je předveden stručný pohled na situace inovačního vývoje v oblasti v posledních dvaceti letech, dále je uvedena problematika současné praxe ve sféře fuse kulturního dědictví a pokročilých technologií. Rovněž je zde nastíněný koncepční rám o možnosti vytvoření pracovního prostředí, které by mohlo nenápadně podporovat pracovní procesy v cílové oblasti. Disertace je také součástí dlouhodobého výzkumného plánu autora o realizaci vize pro vybudování sjednoceného inovačního prostoru "Kultura - kulturní dědictví" a o vývoji nové "polidisciplinární" specializace a později i studijního oboru – "Pokročilé technologie v kulturním dědictví".