Stanovení požadavků na spolehlivost hnacích vozidel s aplikací na modernizaci motorových lokomotiv

Abstract

Teorie spolehlivosti a počet pravděpodobnosti tvoří teoretický základ habilitační práce. Na základě definice provozního úkolu (mise) hnacího vozidla jsou odvozeny vztahy, určující pravděpodobnost jeho splnění. Pravděpodobnost splnění provozního úkolu je popsána pomocí náhodného vektoru, který reflektuje dosaženou úroveň spolehlivosti hnacího vozidla. Náhodný vektor se dále využívá pro výpočet minimálního počtu vozidel v bezporuchovém stavu, která jsou nutná k zajištění plánovaného rozsahu provozní práce. Problematika modernizace hnacích vozidel je pojednána ve dvou částech. První část tvoří matematický model spolehlivosti hnacího vozidla, reprezentovaný blokovým diagramem bezporuchovosti a udržovatelnosti. Model umožňuje stanovit požadavky na spolehlivost nově dosazených nebo modernizovaných konstrukčních celků, a to na základě provozovatelem požadované úrovni spolehlivosti celého vozidla. Posouzení vybraných provozních a technických hledisek modernizace motorových lokomotiv tvoří druhou část práce. Je zde navržen variantní rozsah modernizace motorových lokomotiv s aplikací modulového uspořádání modernizovaných celků. Experimentální část práce obsahuje návrh plánu modernizace parku motorových lokomotiv v podmínkách konkrétního provozovatele. Na základě analýzy spolehlivosti a provozního využití lokomotiv jsou určeny řady hnacích vozidel, u kterých bude provedena modernizace. V návrhu je stanoven časový plán postupu a rozsah modernizace, dále jsou stanoveny požadavky na spolehlivost modernizovaných lokomotiv. V závislosti na predikované spolehlivosti modernizovaných lokomotiv je určen celkový počet lokomotiv určených k modernizaci.