Aristotelská východiska Komenského spisu Didactica magna

Abstract

Předkládaná práce zkoumá, zda filosofická východiska Komenského pojetí učitelské činnosti, jak jsou vyložena ve spise Didactica magna, vycházejí z platónské teorie poznání, nebo zda navazují na tradici aristotelskou. Srovnání Komenského didaktiky se spisy, které na základě Platónovy a Aristotelovy epistemologie rozvíjely teorii učitele, prokazuje aristotelský základ spisu Didactica magna. Ten spočívá jednak ve vyvození didaktického umění a priori a dále ve využití aristotelské myšlenky přirozenosti umění (zásady ars imitatur naturam) v oblasti výchovy. Druhá část práce dále zkoumá, do jaké míry se Komenský nechal při aplikaci aristotelské myšlenky inspirovat svými předchůdci. Práce dokazuje, že Komenského didaktika je originálním počinem z toho hlediska, že její autor promítl myšlenku ars imitatur naturam do oblasti didaktické a vystavěl na ní soustavný celek vychovatelských opatření, jejichž platnost je ve značném rozsahu dodnes aktuální.