Vliv mastných kyselin membrán erytrocytů a fosfolipidů séra na dynamiku zánětlivých markerů po implantaci koronárního stentu u nemocných s ischemickou chorobou srdeční

Abstract

Vícerozměrnou statistickou analýzou dat byl hodnocen vliv koncentrací dvaceti mastných kyselin stanovených v membránách erytrocytů a ve fosfolipidech séra na velikost zánětlivé reakce a oxidačního stresu buněk u pacientů s ischemickou chorobou srdeční podstupujících perkutánní koronární intervenci s následnou implantací stentu. Zánětlivá reakce byla indikována změnou koncentrace C-reaktivního proteinu, sérového amyloidu A a ceruloplasminu za 48 hodin po implantaci stentu a v případě interleukinu 6 za 24 hodin po zákroku. Markerem oxidačního poškození buněk bylo navýšení koncentrace malondialdehydu za 48 hodin po implantaci stentu. Vícenásobná lineární regrese odhalila, že existují statisticky významné vztahy mezi koncentracemi mastných kyselin v membránách erytrocytů a velikostí zánětlivé reakce, resp. oxidačním stresem po implantaci koronárního stentu. Se změnou koncentrace C-reaktivního proteinu velmi silně pozitivně korelovala kyselina myristová a v menší míře kyselina olejová. Inverzní korelace s navýšením C-reaktivního proteinu byla prokázána u kyseliny elaidové, v menší míře u kyseliny palmitoolejové a nervonové. Se zvyšováním koncentrace interleukinu 6 byla v pozitivní korelaci kyselina myristová, méně pak kyselina gondová a ve velmi malé míře, téměř zanedbatelně, kyselina dokosahexaenová. V inverzní korelaci s navýšením interleukinu 6 byla koncentrace kyseliny pentadekanové, alfa-linolenové a méně pak kyseliny stearové. Na změnu koncentrace malondialdehydu měla vliv pouze kyselina gamma-linolenová. Mezi hodnocenými indikátory zánětlivé reakce byly dále sérový amyloid A a ceruloplasmin. Bylo odhaleno, že tyto markery nejsou vhodné pro posouzení námi sledovaných vztahů.