Vztah reminiscenčních aktivit a depresivity seniorů v institucionální péči

Abstract

Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit vztah reminiscenčních aktivit (RA) a depresivity u seniorů žijících v institucionální péči. Sledována byla míra depresivity u seniorů starších 65 let. Byl sledován rozdíl mezi skupinou experimentální a kontrolní po 50 - ti seniorech. Metodika: Pro sběr dat a vymezení depresivity respondentů byl použit screeningový nástroj Škála deprese pro geriatrické pacienty (GDS). Studiem zdravotní dokumentace byla sbírána data, jako je věk, výsledky kognitivního testu MMSE a data z oblasti psychofarmakologické medikace, jelikož je to významný faktor ovlivňující míru depresivity. Hodnocení depresivity proběhlo ve dvou měřeních. U experimentální skupiny proběhla měření před a po absolvování strukturovaných RA. U kontrolní skupiny byla měření provedena ve stejném časovém období, jako ve skupině experimentální, ale již bez RA. Výsledky: Prevalence depresivity v celém souboru respondentů byla 43 %. Depresivita v experimentální skupině byla prokázána u 20 % respondentů. Ve stejném časovém období u skupiny kontrolní byla zjištěna depresivita u 23 % respondentů. Po absolvování RA klesla depresivita u experimentální skupiny o 4 %. Ve zkoumaném souboru bylo statisticky potvrzeno, že RA snižují míru depresivity u seniorů v institucionální péči. Přítomnost depresivní symptomatologie po absolvování RA u experimentální skupiny byla nižší než u skupiny kontrolní. Závěr: Deprese je vážným a život ohrožujícím onemocněním, které se podílí na snížení kvality života seniorů a jejich rodin. Správná diagnostika a léčba deprese vede ke zlepšení kvality života seniorů a jejich rodin. RA jsou významnou psychosociální nefarmakologickou intervencí, která může výrazně přispět ke zlepšení kvality života.