Studium mechanických vlastností UV zářením tvrditelných systémů

Abstract

Cílem této diplomové práce bylo studium mechanických vlastností UV zářením tvrditelných systémů. V teoretické části je popsán proces fotopolymerace a rozdělení systémů vytvrzovaných účinkem UV záření (radikálová, kationtová a hybridní polymerace). Další část je věnována problematice hodnocení mechanických vlastností tenkých polymerních vrstev, jako jsou tiskové barvy a laky. V experimentální části byl sledován stupeň dosažené konverze UV zářením vytvrzovaných systémů pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací. Dále byly hodnoceny a porovnávány mechanické vlastnosti samotných radikálově a kationtově polymerujících systémů se systémy hybridními. Byl zjišťován vliv různého zastoupení radikálově a kationtově polymerujícího pojiva na stupeň dosažené konverze a výsledné mechanické vlastnosti vytvrzeného hybridního filmu. Vytvrzované systémy zkoumané v této práci obsahovaly pouze monomer a fotoiniciátor. Byly použity pojiva pentaerythritol triakrylát a Uvacure? 1500 (monomer epoxidového typu). Pro iniciaci polymerace byl použit radikálový fotoiniciátor Darocure? 1173 a kationtový fotoiniciátor Irgacure? 250. Z naměřených výsledků vyplývá, že dosažený celkový stupeň konverze vzrůstá se zvyšujícím se podílem epoxidového pojiva v hybridní směsi. Také bylo zjištěno, že se vzrůstajícím podílem kationtově polymerujícího pojiva roste pružnost a přilnavost vytvrzeného filmu k různým materiálům (kov, sklo). Klíčová slova: radikálová polymerace, kationtová polymerace, hybridní polymerace, FTIR spektroskopie, mechanické vlastnosti