Naděje v procesu zdravotní péče

Abstract

Úvod: Naděje je formou pozitivního očekávání, které zdravému i nemocnému člověku poskytuje klíčové opěrné body v nejistém, stochastickém systému života. Pro pacienta v systému zdravotní péče je naděje klíčovou psychologickou veličinou, která napomáhá ke zvládání (copingu) a uzdravení. Cíl: Cílem příspěvku je podat přehled vybraných filozofických, psychologických a medicínsko-ošetřovatelských aspektů problematiky naděje ve vztahu k existenciálnímu prožívání a ke zdravotní péči. Metodika: Článek vychází z bibliografického šetření a autorovy zkušenosti. V rámci přípravy článku byla realizována rešerše relevantní knižní a časopisecké literatury a on-line zdrojů s využitím vybraných databází. Výsledky: Naděje se ve světle mnoha osobních zkušeností pacientů a současně ve světle odborného zkoumání jeví jako významný salutogenní a provitální faktor. Klinické zkoumání i epizodické důkazy odvozené od konkrétních životních osudů poukazují na velký filozofický, psychologický, behaviorální a dokonce fyziologický význam naděje s relevancí pro ošetřovatelskou a medicínskou péči. Závěr: Naděje je podstatným článkem kvality života, a to zejména v nepříznivých situacích a stavech nemoci. Další zkoumání naděje prismatem filozofie, psychologie, psychoneuroimunologie, sociálního lékařství a různých klinických oborů je jistě opodstatněné a může přinést ovoce v podobě vyšší kvality života nespočtu pacientů.