Vliv náhody na morální jednání

Abstract

Tato práce je věnována problému náhody a jeho vlivu na morální hodnocení našich jednání. Nejprve se zaměřuje na pozici kantianismu: Kant vylučuje v morálním jednání vše, co je nahodilé. První hlavní část práce se věnuje Williamsově a Nagelově kritice tohoto chápání morální hodnoty. Oba autoři ukazují, že náhodu nemůžeme vyloučit z morálního hodnocení, protože morální náhoda ovlivňuje jednání, odpovědnost a vinu. Druhá polovina práce se věnuje třem interpretacím jejich dvou textů "Moral Luck". Andre upozorňuje, že při morálním hodnocení užíváme dva typy odpovědnosti. Tvrdí, že si kantianismus s morální náhodou u Williamse a Nagela neodporují. Dále se zaměřuji na Raze, který navazuje na Williamse. Více se věnuje pojmu odpovědnosti, principu vedení a lítosti jednajícího, kterou chápe odlišně od Williamse. Raz se zaměřuje hlavně na odpovědnost, kterou podle něj máme i za nezamýšlená jednání a nedbalost, neboť odpovědnost se neztotožňuje s principem vedení, podle něhož odpovědnost máme pouze za záměrná jednání. Na závěr se věnuji Nussbaumové, která popisuje náhodu v lidském životě jako celku. Vyzdvihuje její význam na tragédiích starého Řecka, které na příkladu lidí ilustrují lidskou vydanost náhodě.