Bankrot panovnického úvěru v Čechách roku 1615 (Analýza problému s připojenou edicí seznamu panovníkových věřitelů)

Abstract

Tato práce, ačkoli se primárně zaměřuje na země habsburské monarchie, si zaslouží zvláštní pozornost díky svému metodologickému přístupu. Jde totiž daleko za obvyklé standardy historiografické produkce. Autor dokázal využít důkladné znalosti několika segmentů historické vědy: dějin peněžního oběhu; hospodářských dějin souvisejících s vývojem daňových systémů a peněžního úvěru; politických dějin a jejich projevů v podobě válečných konfliktů. Synergické propojení těchto tří tematických okruhů, podpořené rozsáhlým výzkumem nových pramenů i významných publikací v každém z nich, umožnilo autorovi formulovat zcela novou hypotézu o původu velkého evropského konfliktu z let 1618-1648, který byl zahájen tzv. českou válkou z let 1618-1620.Autor inovativním způsobem využil rozsáhlou pramennou základnu účetní dokumentace k odhalení širších souvislostí hluboké úvěrové krize, která zasáhla habsburskou monarchii na počátku 17. století. Bankrot panovnického úvěru, vyhlášený v Českém království v roce 1615, se stal významným impulsem pro hospodářský a politický rozpad celé monarchie. Výnosy ze všech zemí již nestačily pokrýt ani úroky z panovnických dluhů. Boj o hospodářské zdroje a zastavení vzestupné spirály zadlužení se stal ve střední Evropě v letech 1615-1618 stejně závažným problémem jako konfesijní konflikty. Po roce 1615 česká stavovská opozice politicky prosadila hospodářskou a daňovou reformu, která sice dva roky dobře fungovala, ale za cenu dramatického snížení panovníkových příjmů. Autor na základě dosud neznámých pramenů ukazuje mechanismy, které vedly k zahájení celoevropské války v roce 1618. Hlavním impulsem nebyl boj mezi konfesními tábory, ale snaha o kontrolu ekonomických zdrojů. Vorlův výzkum vrací pozornost historiků raného novověku k pramenům účetního charakteru, neboť autor jedinečným způsobem ukázal, jak je díky vypovídací hodnotě pramenů tohoto typu možné revidovat i dlouho tradované teze a následně ovlivnit interpretace dobových kulturních, sociálních či genderových stereotypů. Komplexně zpracované téma, které umožňuje rozsáhlé synchronní i diachronní srovnání, je aktuální zejména v současné době, kdy se střetávají interpretační přístupy „hodnotového, resp. ideologického“ a „materiálního zisku“. Ukazuje skutečnou souvislost mezi oběma rovinami problému a ukazuje, jak zásadní význam pro zachování základních lidských práv (od svobody myšlení a náboženství až po právo na sebeurčení) má racionální ekonomické upevňování základů politického systému. Upozorňuje však také na nebezpečí, která z předlužení státu a hospodářského poklesu plynou pro zhroucení nejen státních systémů, ale i pro stabilitu Evropy a světa. Klíčová otázka války a míru je zde nově pojata pro revoluční 17. století a také pro naši současnost. Analytická část knihy je publikována dvojjazyčně (paralelně anglicky a česky). V rámci rozsáhlé ediční přílohy autor identifikoval v 543 samostatných položkách všechny fyzické a právnické osoby, kterým měly být z českých daní podle návrhu dvorské komory z roku 1615 spláceny jejich pohledávky. Na základě nově objevených účetních pramenů určil u každé z těchto položek nejen okolnosti jejich vzniku, ale také co se s těmito bankovnímu účty dělo dál (konfiskace po roce 1620, proplacení, promlčení nebo vedení „spících účtů“ až do roku 1789).