Abstrakt:
Oblast Krkonoš a blízkého Podkrkonoší byla po několik staletí regionem, ve kterém koexistovali česky i německy hovořící obyvatelé. Radikální socio-demografické změny přišly s rokem 1945, kdy byla drtivá většina německy hovořících starousedlíků na základě principu kolektivní viny za 2. světovou válku vysídlena. Předmětem statě je analýza narativů týkajících se května 1945, který je v českém etnicko-jazykovém kontextu vnímán a oslavován jako osvobození, zatímco v kontextu německém coby počátek poválečného traumatu spojeného s nedobrovolným opuštěním domova. Předmětem analýzy budou především současné vzpomínky pamětníků květnových událostí, ale i dobový tisk a další zdroje, reflektující proměny narativů konce války za posledních 75 let. Cílem textu je interpretace recepce a zpětné reflexe dobových událostí, jejichž vnímání a výklad se průběhem času a doby mění, tedy postihnout to, jakým způsobem je fenomén osvobození v průběhu 75 let prezentován, předáván a zpětně vnímán v rámci českého i německého etnicko-jazykového prostředí.