Abstrakt:
Příspěvek je představením autorova doktorandského výzkumu, jehož teore-tickým zázemím je program Komparativní studium kultur. Jednou z hlavních teorií tohoto programu je, že dosavadní poznání indické kultury je závislé na křesťanském světonázoru. Autor testuje tuto teorii studiem zá-padního porozumění raného buddhismu, avšak jelikož se jedná o široké té-ma, v příspěvku se zaměří na předpokládanou hlavní doktrínu buddhismu: nauku o anátmanu. Hlavní otázka příspěvku tedy je: Jak čeští autoři od konce 19. století po současnost rozumí pojmu anátman? Autor ukáže, že na přelomu 19. a 20. století byl pojem átman překládán křesťanskými koncep-ty duch a duše, což se projevilo také na porozumění tohoto pojmu. V průběhu 20. století však pozorujeme příklon k neteologickému termínu já. Znamená tato změna také odklon od teologického porozumění indického pojmu, nebo se jedná o změnu pouze na úrovni terminologie?
