Abstrakt:
Práce si klade za cíl přispět k poznání korespondenční kultury na sklonku 19. století. Pomocí všestranné analýzy dopisů Zdenky Hlávkové, druhé ženy architekta a mecenáše Josefa Hlávky, a dobových učebnic a korespondenčních příruček, se snaží odhalit, jaké normy pro psaní dopisů v dané době existovaly, nakolik jim odpovídala realita, jakou úlohu a podobu dopisy měly a jak se lišila korespondence v různých společenských vrstvách.
