Digitální knihovnaUPCE
 

Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci jako pohřebiště nižší šlechty

Konferenční objektOmezený přístuppeer-reviewedpublished
Náhled

Datum publikování

2022

Autoři

Míchalová, Zdeňka

Vedoucí práce

Oponent

Název časopisu

Název svazku

Vydavatel

Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.

Abstrakt

Pozdně gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci na jihozápadní Moravě představoval v období 15. a 16. století významné pohřebiště rytířských rodů Drhů z Dolan,vladyků z Maříže, Hodických z Hodic a Hodějovských z Hodějova. V době osmdesátých let 15. století, kdy rudolecké panství spravoval Václav z Maříže, došlo k přestavbě kostela na dvoulodí podle vzoru kostel sv. Jakuba v Telči, přestavěného pány z Hradce. Václav z Maříže dal kostel patrně i vybavit nástěnnými malbami a pořídil malovaný oltář a křtitelnici. V kostele se nachází i jeho náhrobník z roku 1480, který vznikl ještě za Václavova života, a náhrobky dalších členů jeho rodiny. Příklad aktivit Václava z Maříže ukazuje lokální variantu uměleckého mecenátu v jagellonské době. V roce 1582 v kostele vznikl štukový epitaf rodiny rytíře Jana Hodějovského z Hodějova, která sídlila v sousední vsi Markvarec. Umělecky velmi kvalitní, monumentální památník zobrazující Jana Hodějovského s manželkou a dětmi v životní velikosti, je v kontextu našeho renesančního sepulkrálního sochařství ojedinělý užitím polychromovaného štuku. Nejbližší analogii představují štukové figury Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna na tumbě v pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči. Blízká přátelská vazba je doložena i mezi objednavateli obou sepulkrálních monumentů Janem Hodějovským a Zachariášem z Hradce. Formální podobnosti obou děl jsou natolik těsné, že lze uvažovat o stejném autorovi. Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci, který fungoval pod patronátem místní rytířské šlechty, vypovídá o dosud velmi málo probádaných nárocích na uměleckou reprezentaci nižší aristokracie. Zároveň v sepulkrálních památkách uchovává informace o členech rytířských rodů, k nimž se vztahuje jen minimální množství písemných pramenů.

Rozsah stran

p. 119-128

ISSN

2336-3363

Trvalý odkaz na tento záznam

Projekt

DG18P02OVV005/Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě

Zdrojový dokument

Epigraphica et Sepulcralia 11

Vydavatelská verze

Přístup k e-verzi

pouze v rámci univerzity

Název akce

18. zasedání k problematice sepulkrálních památek (06.11.2019 - 08.11.2019, Praha)

ISBN

978-80-88283-77-5

Studijní obor

Studijní program

Signatura tištěné verze

Umístění tištěné verze

Přístup k tištěné verzi

Klíčová slova

sepulkrální památky, Český Rudolec, české země, 15. a 16. století, renesanční štukatérství, náhrobníky, sepulchral monuments, Český Rudolec, Bohemia, 15th and 16th centuries, renaissance stuccowork, tombstones

Endorsement

Review

item.page.supplemented

item.page.referenced