Runy jako aspekt severské "magie": Konceptualizace jejich působení v rámci náboženství předkřesťanské Skandinávie

Abstract

Práce se věnuje charakteristice fenoménu run v oblasti severské předkřesťanské tradice, přičemž místy tematicky přesahuje do období christianizace. Po metodologickém vymezení zohledňuje pojetí run jako písma, popisuje jeho základní charakteristiku a paleografický vývoj. Předmětem studia je rovněž diskurz o vztahu mezi pojímáním run jako písma a jako magických znaků. Následně se práce zabývá rolí, která mohla být runám přisuzována v primární literatuře a vyrytých runových nápisech, jež bývají interpretovány jako magické. V závěru se věnuje otázce, zda by byla na základě představených primárních pramenů obhajitelná moderní populární představa runové divinace.