Vliv rizikových faktorů na profil mastných kyselin membrán erytrocytů a zánětlivou reakci po implantaci koronárního stentu u nemocných s ischemickou chorobou srdeční
Diplomová práceOmezený přístupDatum publikování
2016
Autoři
Handl, Jiří
Vedoucí práce
Oponent
Název časopisu
Název svazku
Vydavatel
Univerzita Pardubice
Abstrakt
Statistickým vyhodnocením experimentálních dat byly nalezeny vztahy mezi 37 stanovenými mastnými kyselinami membrán erytrocytů a fosfolipidů plazmy u skupiny 47 pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) po implantaci koronárního stentu a zánětlivou reakcí, oxidačním stresem a rizikovými faktory ICHS. Dynamika zánětlivé reakce a oxidačního stresu byla sledována prostřednictvím měření hladiny plazmatických koncentrací C-reaktivního proteinu, interleukinu-6, sérového amyloidu A a malondialdehydu před a po 24 a 48 hodinách od zákroku.
Kanonickou korelační analýzou byl odhalen vztah procentuálního zastoupení vybraných mastných kyselin v membránách erytrocytů vůči pěti markerům. Šlo o navýšení C-reaktivního proteinu a malondialdehydu po 24 hodinách, koncentrace triacylglycerolů, LDL cholesterolu a HDL cholesterolu v plazmě. Významnou inverzní závislost na pětici markerů vykazovaly kyseliny 12-methyltridekanová, pentadekanová, sapienová, alfa-linolenová, behenová a dokosatetraenová. Silná negativní korelace se projevila i u skupiny N-3 polynenasycených mastných kyselin, kdy největší inverzní závislost vykazovaly kyseliny alfa-linolenová a eikosapentaenová. Naopak mastnými kyselinami v největší pozitivní korelaci s pěticí markerů byly mastné kyseliny arachidonová, lignocerová, stearidonová, 14-methylhexadekanová, palmitová a trans vakcenová.
Ze zvolených markerů se ukázal v nejsilnějším vztahu ke všem vyšetřovaným mastným kyselinám marker zánětlivé reakce C-reaktivní protein.
Vícenásobná lineární regrese odhalila, že v nejsilnější pozitivní korelaci k plazmatickému růstu C-reaktivního proteinu je kyselina cerotová, naopak negativně koreluje kyselina eikosatetraenová. Se zvyšováním koncentrace malondialdehydu je v pozitivní korelaci především kyselina cerotová, naopak negativně korelují kyseliny tetrakosatetraenová a nonadekanová. Na zvyšování hladiny sérového amyloidu A v době 24 hodin po implantaci stentu se podílela kyselina trans vakcenová. Opačně, čili snižujícím způsobem, působila na sérový amyloid A kyselina 12-methyltetradekanová. S růstem hladin interleukinu-6 během prvních 24 hodin po implantaci nejintenzivněji pozitivně koreluje kyselina pentadekanová, naopak negativně koreluje kyselina alfa-linolenová.
Předešlým dvěma vícerozměrným statistickým metodám předcházela exploratorní analýza, analýza hlavních komponent, faktorová analýza a analýza shluků, které odhalily vzájemné skryté vnitřní vztahy 37 mastných kyselin.
Rozsah stran
139 s.
ISSN
Trvalý odkaz na tento záznam
Projekt
Zdrojový dokument
Vydavatelská verze
Přístup k e-verzi
Práce není přístupná
Název akce
ISBN
Studijní obor
Bioanalytik
Studijní program
Speciální chemicko-biologické obory
Signatura tištěné verze
D34781
Umístění tištěné verze
Univerzitní knihovna ( studovna)
Přístup k tištěné verzi
Klíčová slova
koronární stenty, mastné kyseliny, C-reaktivní protein, malondialdehyd, interleukin-6, sérový amyloid a, exploratorní analýza, kanonická korelační analýza, vícenásobná lineární regrese, coronary stents, fatty acids, C-reactive protein, malondialdehyde, interleukin-6, serum amyloid a, exploratory data analysis, canonical-correlation analysis, multivariate linear regression