Porodní asistentka v perioperační péči a wellbeing pacientek v souvislosti s císařským řezem

Abstract

ÚVOD: Diplomová práce se zabývá rolí porodní asistentky v perioperační péči u žen podstupujících císařský řez, se zaměřením na jejich celkový wellbeing. V souvislosti s rostoucím trendem operativního ukončování těhotenství vyvstává potřeba zkoumat nejen medicínskou bezpečnost výkonu, ale také subjektivní prožívání rodiček v technologicky náročném prostředí operačního sálu. CÍLE: Hlavním cílem práce je zjistit, jak ženy po plánovaném i akutním císařském řezu vnímají roli porodní asistentky a jakým způsobem její přístup ovlivňuje jejich wellbeing v období před operačním výkonem, v jeho průběhu a následně v raném šestinedělí. METODY: Teoretická část syntetizuje poznatky o perioperační péči a konceptu wellbeingu v porodnictví. Praktická část využívá kvalitativní výzkumný design. Sběr dat probíhá formou hloubkových rozhovorů s prvorodičkami i vícerodičkami s odstupem několika dní až jeden měsíc po porodu císařským řezem. Získaná data jsou zpracována metodou reflexivní tematické analýzy dle Braun a Clarke. VÝSLEDKY: Analýza identifikuje porodní asistentku jako klíčový stabilizační prvek v celém perioperačním procesu. Výsledky odhalují paradoxně vysokou míru úzkosti u prvorodiček s plánovaným výkonem, která je způsobena rutinní a neosobní předoperační přípravou. U akutních výkonů je jako zásadní faktor pro zachování wellbeingu vnímáno kontinuální verbální provázení ze strany personálu. V pooperační fázi výsledky poukazují na přetrvávající tenzi mezi paternalistickým přístupem zdravotníků a potřebou partnerské podpory, zejména v oblasti laktace. ZÁVĚR: Práce přináší konkrétní doporučení pro klinickou praxi, která zahrnují de-rutinizaci ošetřovatelských postupů, implementaci partnerského modelu komunikace a proaktivní management bolesti. Význam práce spočívá v posílení psychosociální role porodní asistentky a v humanizaci péče o ženy po operativním porodu.