Mobbing ve zdravotnictví a jeho prevence

Abstract

Diplomová práce se zabývá problematikou mobbingu a bullyingu ve zdravotnických zařízeních se zaměřením na jejich výskyt, formy a možnosti prevence. Cílem práce bylo zjistit, v jaké míře se tyto negativní jevy ve zdravotnickém prostředí vyskytují, jaké jsou osobní zkušenosti zdravotních sester s mobbingem a bullyingem a jaké faktory mohou jejich výskyt ovlivňovat. Součástí práce bylo rovněž posouzení úrovně prevence těchto jevů na pracovištích. Teoretická část práce shrnuje základní pojmy související s mobbingem, bullyingem a bossingem, popisuje jejich formy, fáze, aktéry a možné dopady na jednotlivce i pracovní kolektiv. Zvláštní pozornost je věnována preventivním opatřením a možnostem řešení těchto negativních jevů ve zdravotnických organizacích. Praktická část je založena na kvantitativním výzkumu realizovaném pomocí anonymního dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 60 zdravotních sester pracujících ve zdravotnickém zařízení krajského typu. Pro sběr dat byly využity standardizované dotazníky Negative Acts Questionnaire - zkrácená verze (SNAQ) a Prevention of Bullying Questionnaire (PBQ). Získaná data byla zpracována pomocí deskriptivní a inferenční statistiky. Výsledky výzkumu ukazují, že osobní zkušenost s mobbingem nebo bullyingem uvedla menší část respondentů. Nejčastějším zdrojem šikany byli kolegové, méně často nadřízení či podřízení. Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi výskytem mobbingu a vybranými sociodemografickými charakteristikami respondentů. Z výzkumu dále vyplývá, že prevence mobbingu a bullyingu na pracovištích není vždy dostatečně systematická. Práce poukazuje na význam preventivních opatření, otevřené komunikace a podpory ze strany vedení zdravotnických zařízení s cílem minimalizovat výskyt mobbingu a bullyingu v pracovním prostředí.