Výtěžnost CT mozku u pacientů s neurologickou indikací

Abstract

Bakalářská práce se zabývá problematikou diagnostické výtěžnosti nativního CT vyšetření mozku u ambulantních pacientů. Teoretická část práce shrnuje fyzikální principy výpočetní tomografie, anatomii mozku a nejčastější klinické indikace vedoucí k tomuto vyšetření. Vzhledem k vysoké dostupnosti metody a rostoucímu počtu indikací pro nespecifické neurologické potíže je hodnocení jejího reálného přínosu aktuálním tématem z hlediska radiační ochrany i efektivity zdravotní péče. Hlavním cílem práce je vyhodnotit diagnostickou úspěšnost kraniálního CT vyšetření u souboru sta pacientů a analyzovat přínos této metody u nejčastějších klinických příznaků, jako jsou závratě a bolesti hlavy. Praktická část je zpracována formou retrospektivní analýzy dat získaných z radiologického informačního systému. Práce dále porovnává nálezy z výpočetní tomografie s výsledky magnetické rezonance u vybrané podskupiny pacientů a sleduje hodnoty radiační zátěže. Z výsledků šetření vyplývá, že nativní CT vyšetření vykazuje u neakutních ambulantních stavů relativně nízkou diagnostickou výtěžnost. Přestože metoda zůstává nepostradatelnou pro vyloučení akutních patologií a expanzivních procesů, u specifických diagnóz v oblasti báze lební se jako senzitivnější ukazuje vyšetření magnetickou rezonancí. Práce poukazuje na význam optimalizace indikačních kritérií s cílem zvýšit efektivitu diagnostického procesu a snížit radiační zátěž pacientů v souladu s principy radiační ochrany.