Mezináboženské vztahy na Pyrenejském poloostrově v období reconquisty (11.-13. století)

Abstract

Předkládaná disertační práce se zaměřuje na výzkum vývoje mezináboženských vztahů mezi křesťany, muslimy a Židy na Pyrenejském poloostrově během vrcholného středověku (11.–13. století). Analyzuje při tom pojmy „reconquista“ a „convivencia“, které zásadním způsobem ovlivnily moderní a současné chápání mezináboženských vztahů na poloostrově. Navzdory silné kritice zůstávají teorie obhajující tyto koncepty relevantní jak v laickém povědomí, tak v akademickém výzkumu. Hlavním cílem práce je tedy analyzovat prameny, díky kterým je možné rekonstruovat základní charakteristiky specifických mezináboženských vztahů na poloostrově. Následně jsou v práci komparovány výsledky analýzy teorie reconquisty a convivencie s výsledky analýzy pramenných textů. Práce předkládá závěry, že se obě teorie ve svém předpokladu o jedinečnosti španělských dějin mýlí, a naopak tvrdí, že středověké mezináboženské vztahy na Pyrenejském poloostrově představují sice specifický, ale současně typický příklad mezináboženských interakcí, které se v tehdejší době ve středomořském regionu odehrávaly mezi příslušníky islámu, křesťanství a judaismu.