Tato práce byla zaměřena na kvalitu poskytované péče v souvislosti s managementem akutní
pooperační bolesti (dále jen APB). V teoretické části bylo objasněno filozofické, etické
a ošetřovatelské pojetí problematiky, vč. managementu kvality a rizik, týmové spolupráce,
spokojenosti pacienta, APB, pooperační péče a management APB. Hlavní filozofickou oporou
byl v této práci pragmatismus, z něhož vychází smíšený design výzkumu. Etické aspekty
vycházely především z principů obsažených v již díle Hippokratově: konat ve prospěch
nemocného, nepoškozovat, dobře činit. V přístupu k péči o pacienta byly oporami tři základní
pilíře: praxe založená na důkazech, humanismus a myšlenky Idy Jean Orlando.
Po přípravné fázi byla provedena případová studie ve vybraném zdravotnickém zařízení
obsahující popisný a evaluační výzkum zaměřený na kvalitu péče v souvislosti
s managementem APB. Šlo o studium dat ze zdravotnické dokumentace ve vztahu k platným
směrnicím, k doporučované hranici akceptovatelné intenzity APB v aktuálních publikacích,
byly zohledněny názory vybraných sester a pacientů. To vše s předpokladem, že pozornost
věnovaná kvalitě a prevenci poškození následkem nesprávné péče vede ke zlepšení
spokojenosti pacienta s péčí a ke zvýšení jeho bezpečnosti. Zaměření studie vyplynulo
z požadavků manažerů spolupracujícího zdravotnického zařízení a z výsledků výzkumných
studií.
Hlavním cílem práce bylo popsat management APB dospělých hospitalizovaných pacientů
z hlediska kvality poskytované péče, odhalit případné nedostatky a na základě výsledků šetření
uvést návrhy pro udržení a další zvyšování kvality v této oblasti. V souladu s hlavním cílem,
čtyřmi dílčími cíli a devíti výzkumnými problémy byly popsány, uspořádány a podrobně
dokumentovány vybrané ukazatele managementu APB těchto pacientů. Analyzovány byly
informace získané od sester a pacientů během rozhovorů, platné směrnice a data získaná ze
zdravotnické dokumentace pacientů, a to na dospávací jednotce a na standardním oddělení.
Byly zaznamenány vhodné postupy, ale také odhaleny nedostatky. Neshody se směrnicemi
a s aktuálními poznatky v odborných publikacích byly zaznamenány jak v předvýzkumech, tak
v realizované případové studii. Na dospávací jednotce i standardním oddělení byly popsány
např. neakceptovatelné hodnoty intenzity APB, nepodání vhodného analgetika, případně
nedostatečná monitorace intenzity bolesti. U pacientů sledovaných na standardním oddělení
bylo prokázáno významné zhoršení intenzity APB kolem osmé hodiny po operaci. I přes
nalezené neshody byl názor většiny pacientů na tišení bolesti kladný. Závěrem práce byla
navržena řešení pro další zvyšování kvality managementu APB.
