Bakalářská práce přibližuje problematiku výukového prostředí praxí z pohledu studentů ošetřovatelství. V teoretické části je popsán systém vzdělávání studentů ve zdravotnictví z hlediska historie i současné doby. Dále pojednává o klinickém výukovém prostředí v pregraduální přípravě sester, jejich strategiích, metodách výuky a hodnocení studentů při výuce. K závěru je popsán význam mentora klinického prostředí praxí a jeho činnosti ve výuce. Ke kvantitativnímu průzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření. Průzkumná část práce se zabývá spokojeností studentů ošetřovatelství s klinickým výukovým prostředím. Z průzkumného šetření vyplynulo, že spokojenost studentů ošetřovatelství s výukovým prostředím praxí je rozdílná u studentů prezenční formy studia oproti studentům kombinované formy studia. Vyšší spokojenost s výukovým prostředím praxí projevili studenti kombinované formy studia.
