Židé v meziválečném Polsku a odkazy jejich bojkotu jako obrany před antisemitismem. Hospodářské, kulturní a společenské odezvy

Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.author Zubáková, Blanka cze
dc.date.accessioned 2020-03-19T13:28:45Z
dc.date.available 2020-03-19T13:28:45Z
dc.date.issued 2019 cze
dc.identifier.issn 1210-6860 cze
dc.identifier.uri https://hdl.handle.net/10195/75230
dc.description.abstract Polsko zažilo v meziválečném období nebývalý rozvoj jak na poli ekonomiky, tak v kulturní a politické rovně. Ve všech těchto oblastech významnou úlohu sehrála také židovská menšina. Stejně jako jinde v Evropě se i v Polsku již od druhé poloviny 19. století projevoval antisemitismus, který rostl s emancipací Židů a jejich úspěšnou aktivitou v politice, podnikání, vědě i kultuře. Protižidovské nálady a výpady vůči židovskému obyvatelstvu v Německu přiměly židovské obce a svazy v Evropě reagovat a Polsko nebylo výjimkou. Brzy po tom, co v srpnu 1932 polská delegace na Světové židovské konferenci v Ženevě, která předcházela založení Světového židovského kongresu, navrhla ekonomický bojkot Německa, se z této agitace stala celosvětová akce a hospodářský bojkot nacistického Německa se stal jednou ze zbraní v boji proti antisemitismu nacistického režimu. Židovští poslanci v polském Sejmu následně 15. března 1933 vyzvali k bojkotu a byli vůbec jedni z prvních, kteří se v této akci snažili získat jasnou politickou podporu i mimo židovské kruhy. Bojkot se v Polsku rozeběhl pod taktovkou Centrálního komitétu bojkotové akce s podporou místních židovských obcí, různých organizací, ale rovněž i odborů. Vládou původně podpořený bojkot se stal postupem času překážkou pro zlepšení diplomatických vztahů s Německem. K jejich narovnání došlo po podpisu Německo-polského paktu o neútočení a bojkotové snahy byly jasně a cíleně potlačeny. V červnu 1935 musel svoji činnost ukončit i Centrální komitét bojkotové akce. Od té doby se bojkot v Polsku přenesl do neoficiální roviny, pro kterou byly typické spíše ojedinělé výkřiky, než systematická akce. Zajímavý vliv na bojkot Německa v celosvětové rovině sehrálo i pořádání letních olympijských her v Berlíně v roce 1936, nutno ale podotknout, že zde nebyl polský vliv nijak výrazný, což dokresluje tendence ústupu bojkotových snah polských Židů, kteří se více a více museli snažit o vlastní obranu. cze
dc.format p. 49-77 cze
dc.language.iso cze cze
dc.publisher Historický ústav AV ČR cze
dc.relation.ispartof Moderní dějiny : sborník k dějinám 19. a 20. století, volume 27, issue: 1 cze
dc.rights Plný text článku ve verzi „published“ není přístupný. cze
dc.subject dějiny 20. století cze
dc.subject hospodářské dějiny cze
dc.subject polské dějiny cze
dc.subject Židé cze
dc.subject antisemitismus cze
dc.subject bojkot cze
dc.subject bojkot německého zboží v Polsku cze
dc.subject 1933-1935 cze
dc.subject letní olympijské hry v Berlíně 1936. cze
dc.subject history eng
dc.subject 20th century eng
dc.subject economic history eng
dc.subject Polish history eng
dc.subject Jews eng
dc.subject anti-Semitism eng
dc.subject boycotts eng
dc.subject boycott of German products in Poland eng
dc.subject 1936 Berlin Summer Olympics eng
dc.title Židé v meziválečném Polsku a odkazy jejich bojkotu jako obrany před antisemitismem. Hospodářské, kulturní a společenské odezvy cze
dc.title.alternative Jews in Interwar Poland and Legacies of their Boycott as Protection against Antisemitism. Economic, cultural and society-wide responses eng
dc.type article cze
dc.description.abstract-translated During the interwar period, Poland experienced an unprecedented period of development at an economic, but also cultural and political level. In all these areas, the Jewish minority played an important role. Like elsewhere in Europe, expressions of anti-Semitism were manifest from the second half of the 19th century, and these grew with Jews’ emancipation and their successful involvement in politics, business, science and culture. Anti-Jewish sentiment and attacks against the Jewish population in Germany forced Jewish communities and associations in Europe to respond, and Poland was no exception. Shortly after the Polish delegation at the 1932 World Jewish Conference in Geneva, a precursor to the World Jewish Congress, proposed an economic boycott of Germany, the proposal became a global act, and the economic boycott of Nazi Germany became one of the weapons in the fight against the Nazi regime’s anti-Semitism. eng
dc.peerreviewed yes cze
dc.publicationstatus published version eng
dc.project.ID GA16-02274S/Židovský bojkot nacistického Německa (1933-1941) cze
dc.identifier.obd 39884293 cze


Tento záznam se objevuje v následujících kolekcích

Zobrazit minimální záznam

Vyhledávání


Rozšířené hledání

Procházet

Můj účet