Odstraňování diklofenaku a naproxenu z vodních matric pomocí heterogenní fotokatalýzy

Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.advisor Cakl, Jiří
dc.contributor.author Trousil, Vojtěch
dc.date.accessioned 2019-09-25T05:20:24Z
dc.date.available 2019-09-25T05:20:24Z
dc.date.issued 2019
dc.date.submitted 2019-07-10
dc.identifier Univerzitní knihovna (studovna) cze
dc.identifier.uri https://hdl.handle.net/10195/74082
dc.description.abstract Disertační práce se zabývá problematikou reziduí léčiv diklofenaku a naproxenu v životním prostředí, konkrétněji uplatněním heterogenní fotokatalýzy v rámci odstraňování těchto léčiv z různých vodných matric. Teoretická část popisuje vliv léčiv na vodní ekosystémy, metody analýzy reziduí léčiv a techniky jejich odstraňování. V experimentální části byla nejprve optimalizována analytická SPE-HPLC metoda pro stanovení extrémně nízkých koncentrací léčiv ve složitých matricích. Fotokatalytická degradace léčiva byla studována v laboratorním fotoreaktoru vybaveným UV-A LED diodami s maximální emisí při 365 nm. Experimentální výsledky ukázaly, že účinnost procesu závisí jak na typu a koncentraci katalyzátoru a substrátu, tak i na inženýrských procesních charakteristikách fotokatalýzy. Byl zejména pozorován významný vztah mezi složením matrice a účinností fotokatalytického procesu. Nižší reakční rychlosti byly získány s farmaceutiky rozpuštěnými v povrchové a odpadní vodě, zejména v důsledku přítomnosti řady organických látek, které spotřebovávají významné množství oxidačních činidel. Degradaci léčiv významně ovlivňovala i hodnota pH matrice, do které byla přidávána léčiva, protože předurčuje náboj částic katalyzátoru a následně adsorpci substrátů na povrchu katalyzátoru. Přítomnost H2O2 v reakční směsi zvýšila rychlost degradace, přičemž systém UV/TiO2/H+/H2O2 vykazoval nejvyšší účinnost. Rozkladné produkty nevykazovaly vyšší toxický účinek na sladkovodní řasu Parachlorella kessleri než původní léčiva. cze
dc.format 110 s.
dc.language.iso cze
dc.publisher Univerzita Pardubice cze
dc.rights Bez omezení
dc.subject léčiva cze
dc.subject diklofenak cze
dc.subject naproxen cze
dc.subject heterogenní fotokatalýza cze
dc.subject vodné matrice cze
dc.subject LED diody cze
dc.subject pharmaceuticals eng
dc.subject diclofenac eng
dc.subject naproxen eng
dc.subject heterogeneous photocatalysis eng
dc.subject aqueous matrices eng
dc.subject LED diodes eng
dc.title Odstraňování diklofenaku a naproxenu z vodních matric pomocí heterogenní fotokatalýzy cze
dc.title.alternative Diclofenac and naproxen removal from aqueous matrices by heterogeneous photocatalysis eng
dc.type disertační práce cze
dc.contributor.referee Čapek, Libor
dc.contributor.referee Koutný, Marek
dc.date.accepted 2019-09-19
dc.description.abstract-translated The dissertation deals with the issue of diclofenac and naproxen residues in the environment, specifically with the application of heterogeneous photocatalysis for removal of drug residues from various water matrices. The theoretical part describes the effect of the pharmaceuticals on aquatic ecosystems, the methods of drug residues analysis, and the techniques of their removal. In the experimental part, first, the analytical SPE-HPLC method was optimized for the determination of extremely low drug concentrations in complicated matrices. The photocatalytic drug degradation has been studied using a laboratory-scale photoreactor equipped with UV-A LED diodes with maximum emission spectrum at 365 nm. The experimental results showed that the efficiency of the process depended on the type and the concentration of both the catalyst and substrate as well as on the operating conditions of UV-A LED source. A significant relationship between water matrix composition and the effectiveness of TiO2 photocatalytic process has been observed. Lower reaction rates were obtained with the pharmaceuticals dissolved in surface and wastewaters due to the organic matter present which consumes some amounts of the oxidant agents. The pH of the water matrix to which pharmaceuticals were spiked in significantly affected the degradation, since it dictates the charge of catalyst particles and consequently the adsorption of substrates onto the catalyst surface. The presence of H2O2 in reaction mixture enhanced the oxidation rates, with the system UV/TiO2/H+/H2O2 providing the highest efficiency. Decomposition of by-products did not show a higher toxic effect on Parachlorella kessleri alga than the original drugs. eng
dc.description.department Fakulta chemicko-technologická cze
dc.thesis.degree-discipline Environmentální inženýrství cze
dc.thesis.degree-name Ph.D.
dc.thesis.degree-grantor Univerzita Pardubice. Fakulta chemicko-technologická cze
dc.identifier.signature D40125
dc.thesis.degree-program Chemické a procesní inženýrství cze
dc.identifier.stag 38763
dc.description.grade Dokončená práce s úspěšnou obhajobou cze


Tento záznam se objevuje v následujících kolekcích

Zobrazit minimální záznam

Vyhledávání


Rozšířené hledání

Procházet

Můj účet