Pragmatická filosofie pracuje s obrazem člověka, který není oddělen od okolního světa. Je naopak nucen v neustálém střetu s ním stále volit vhodná jednání a přehodnocovat svá přesvědčení, aby lépe vyhovovala nové situaci. Tuto nepřetržitou jednotu člověka a světa, vnějšího a vnitřního, nazývá W. James "Zkušenost". Tato Zkušenost má podle Jamese neredukovatelně pluralistický charakter v tom smyslu, že není možno najít žádnou látku či podstatu, ze které by všechny části Zkušenosti byly utvořeny. Tato práce se zabývá zkoumáním různých aspektů plurality Zkušenosti.
Zvláštní význam pro Jamese má metoda introspekce a skutečnosti nalezené bezprostředním pozorováním našeho prožívání. V tomto našem bezprostředním zakoušení však podle Jamese nenalézáme jen nepřeberné nuance nejrůznějších pluralit, ale i jednotnost a plynulost. Nejedná se však o jednotu generickou čili jednotu rodu ale spíše zakládající dimenzi, kterou James nazývá "čistá zkušenost". I tato dynamika nekonečné rozmanitosti na společném podkladě se probírá v této práci.
