Abstract:
Stať dokazuje, že liberální teologie reprezentovaná dílem Friedricha Schleiermachera(† 1834) není novou formou křesťanství, ale že spíše představuje odklon od předchozí dogmatické tradice. Pro křesťanskou ortodoxii je charakteristické tzv. „propoziční pojetí zjevení“, jež se většinou odehrává ve větách, které Bůh sděluje lidstvu. V takovém případě víra předpokládá filosoficky odůvodněné přesvědčení o Boží existenci. Toto přesvědčení bylo odmítnuto Humem a Kantem, což vedlo ke dvojí reakci. V prostředí katolickém k renesanci aristotelsko-tomistické filosofie, zatímco na straně protestantské se pokusil F. Schleiermacher přenést podstatu křesťanství do oblasti subjektivity. Ve skutečnosti je ovšem takové subjektivizované náboženství popřením křesťanství. Analýza lidské subjektivity ukazuje, že východiskem pro řešení problémů lidské situace může být pouze skutečně existující Bůh.