Diplomová práce se zabývá konceptem nepolitické politiky Václava Havla. Václav Havel navazuje svým konceptem na myšlenky Karla Havlíčka Borovského a Tomáše Garrigua Masaryka, kteří se rovněž zabývali myšlenkou morálního a odpovědného jednání, a to jak ve sféře veřejné politiky, tak i v privátní oblasti lidského života. Havel se k danému tématu obrací z pohledu existencialismu a fenomenologie. Koncept Havlovy nepolitické politiky zároveň vzbuzuje heterogenní ohlasy v akademické sféře, je proto podroben příslušné kritice, a to negativní i pozitivní. Cílem práce je analyzovat základní vizi Havlova konceptu nepolitické politiky, rozkrýt jednotlivé oblasti jeho zájmu a následně po kritickém nazření zmíněné vize i klást si otázku potencionálních perspektiv konceptu pro budoucnost. V diplomové práci vycházím zejména z rozboru Havlových esejí Dopis Gustavu Husákovi a Moc bezmocných; zahrnuty jsou rovněž Havlovy divadelní hry Rodinný večer, Vyrozumění a Zahradní slavnost; pozornost je věnována i Havlovým Dopisům Olze.