Tato práce se zaměřuje na podněty, které působily na české badatele v období druhé poloviny 19. století až po začátek 20. století, při rekonstrukci náboženství starých Slovanů. Protože čeští autoři věnovali pozornost hlavně německým badatelům (vědcům), zaměřuji se v první části své práce na tuto oblast. Badatelé v 19. století nerozlišují u starověkých národů mezi náboženstvím a mytologií. Pro dokreslení (vysvětlení) dobového kontextu jsem věnovala pozornost i předchůdkyni religionistiky, což byla částečně srovnávací mytologie. Odtud přejímali čeští badatelé inspiraci pro práci s látkou a výklady. Zde se i rodí západní religionistika.
Ve druhé části shrnuji otázky, které si badatelé kladli. Tato práce se snaží ukázat, jaké rysy a strukturu badatelé u Slovanů a jejich náboženství hledali. Do tohoto bádání v 19. století zasáhl i jazykozpyt nebo koncept národa Indoevropanů (Árjů) a proto i jim krátce věnuji pozornost.
Českým badatelům se pak věnuji ve třetí části práce. Pokouším se ukázat, co za vlivy přejímali za ciziny, jaké prvky hledali a nalézali u Slovanů a jakými směry se ubíralo bádání o Slova-nech. Někteří se zajímali více o vývojové teorie o vzniku mýtů nebo náboženství, jiní se zamě-řili na folklór a sběr pohádek, ve kterých nacházeli bytosti z dávných dob Slovanů.
