Abstrakt:
Tento článek zkoumá, jaké postoje a názory na islám zaujímali západní křesťané, od doby zvýšených vzájemných střetů muslimů a těchto křesťanů, v období Reconquisty Pyrenejského poloostrova a křížových výprav na Blízký východ, do doby před rozdělením západního křesťanství na katolíky a protestantské církve, tedy 11. až 14. století. Neboť není možné zjistit, co přesně si křesťané zkoumaného období o islámu mysleli, výzkum je zaměřen na historické texty, které ukazují, jak křesťané o islámu a muslimech psali. Na kolik se jejich reflexe shodovaly s reálným islámem, a naopak na kolik se jednalo o pouhé smyšlené představy. Dále bude pozornost věnována tomu, jestli křesťané, kteří přicházeli s muslimy pravidelně do kontaktu, měli přesnější znalosti o islámu než ti autoři, kteří měli s muslimy minimální, nebo žádné osobní zkušenosti. Článek se dále zaměřuje na vývoj pohledu na islám ve zkoumaném období, jestli v průběhu staletí došlo k lepšímu poznání muslimů a jejich víry, nebo jestli západokřesťanské znalosti islámu zůstaly nezměněny. Výzkum byl proveden zkoumáním historických pramenů v latině i jejich překladů a sekundárních zdrojů.
