Disertační práce je věnována problematice hodnocení změn mechanických parametrů povrchových vrstev materiálů, indukovaných kontaktně-únavovým zatížením. Presentuje aktuálně používané typy kolejnicových ocelí a působící degradační mechanizmy jako zdroje jejich specifického provozního porušování. Hlavní řešený problém představují omezení pro standardní vyhodnocení uvedených procesů v tenkých povrchových vrstvách. Použité řešení je založeno na aplikaci indentačních metod pro měření lokálních mechanických vlastností. Práce vychází z experimentálního ověření zavedených metod a navrhuje vlastní přístup pro přímé srovnávací měření. Jako experimentální materiál sloužila Hadfieldova ocel se uvažováním vlivu zpevnění výbuchem. Srovnání odolnosti se standardní perlitickou ocelí bylo založeno na zkouškách kontaktně únavové odolnosti při definovaném podílu podélného skluzu.
Experimentálně vyvolaný degradační proces byl ověřen strukturními analýzami provozně zatížených materiálů obou typů.
