Tato diplomová práce se zabývá kulturní reflexí tuberkulózy v období 19. a první poloviny 20. století. Práce se snaží představit problematiku tuberkulózy z různých úhlů pohledu. Nastiňuje historický vývoj vědeckých poznatků o nemoci, věnuje se vědeckému diskurzu, zabývá se odrazem nemoci v české literární tvorbě. Rovněž je nemoc sledována v kontextu chudých vrstev obyvatelstva a jejich možnosti léčby. Prostudován je každodenní život v sanatoriu a osobní prožívání léčebny za použití ego-dokumentů. Pro úplnost tématu je z hlediska sociálních aspektů analyzována jedna konkrétní léčebna, a to Hamzova dětská léčebna.
