Práce se věnuje stručnému vývoji křesťansko-islámských vztahů. Kromě klíčových historických událostí mapuje i křesťanskou teologickou reflexi islámu v průběhu dějin.
V druhé části práce dochází ke srovnání přístupů papežů Benedikta XVI. a Františka k islámu v kontextu historických reálií, představených v první části. Cílem je charakterizovat Františkův a Benediktův přístup k islámu a popsat cíle mezináboženského dialogu s muslimy.
