V rámci této disertační práce byla studována příprava, struktura, reaktivita a katalytické schopnosti organofosforitých sloučenin obsahujících Y,C,Y-chelatující ligandy.
Připravené sloučeniny byly charakterizovány především pomocí multinukleární NMR spektroskopie a struktura produktů byla určena pomocí rentgenové difrakční analýzy.
Organofosforité sloučeniny lze rozdělit podle vzrůstající Lewisovy kyselosti centrálního atomu fosforu na tři skupiny. Jedná se o triorganofosforité, diorganofosforité a monoorganofosforité sloučeniny.
V rámci triorganofosforitých sloučenin bylo připraveno celkem šest fosfinů L1-2PR2. Tyto fosfinové ligandy byly použity jako výchozí sloučeniny pro přípravu Pd(II) a Pt(II) komplexů a u vybraných Pd(II) komplexů byla také zkoumána jejich katalytická aktivita. Dále byla připravena iminofosforanová sloučenina L1Ph2P=NSiMe3, která poskytuje za daných reakčních podmínek různé hydrolytické produkty.
V případě diorganofosforitých sloučenin byly připraveny diorganofosforité chloridy a diorganofosfany nesoucí jednak N,C,N-chelatující ligand L2, ale také stericky náročný karboranový ligand L4. Výsledkem studia reaktivity diorganofosfanů s Sn[N(SiMe3)2] byla příprava homoleptického difosfastannylenu [L2PhP]2Sn a heteroleptického amidofosfastannylenu [{(L4)2P}{(Me3Si)2N}]Sn a také studium jejich další reaktivity.
Poslední skupinu tvoří monoorganofosforité sloučeniny. Jako výchozí sloučeniny byly připraveny tři odlišné sloučeniny - dva monoorganofosforité dichloridy L2PCl2 a L3PCl2 a sloučenina [2-(tBuOCH2)-6-(OCH2)C6H3]PCl (L1*PCl). Přítomnost N,C,N-chelatujícího ligandu L2 ve sloučenině L2PCl2 vedla ke stabilizaci diselenoxofosforanu L2PSe2. Monoorganofosfany L2PH2 a L3PH2 byly dále využity k přípravě komplexů kovů.
