Bakalářská práce "Vzpomínky Miroslava Zachy na nucené práce v rakouském Linci" se věnuje specifikům každodenního života totálně nasazených Čechů v budovaném státním koncernu Hermann Göring Werke v Linci. Hlavním pramenem mého bádání byly sepsané vzpomínky Miroslava Zachy na období od léta 1940 do dubna 1945, které strávil na nucených pracích. Z pramene jsem si vybral témata, která doposud v české historiografii byla zpracována buď jen okrajově, nebo jim čeští historikové pozornost doposavad nevěnovali. Vybrané zkušenosti a zážitky jsem zasazoval do kontextu dobových událostí obsažených v odborných publikacích a jiných veřejně přístupných pramenech osobní povahy z té doby. Cílem práce je postihnout, jakým způsobem se totálně nasazení Češi v rakouském Linci byli schopni vyrovnat se svojí novou životní situací. Z nuceně nasazených se stala specifická sociální skupina, ve které došlo k radikální proměně vnímání kulturních a společenských hodnot. Prostředí nevěstinců se stalo tak běžnou součástí jejich života jako jídelna nebo hospoda. Rozkrádání státního majetku bylo nezbednou legrací, zatímco okrást některého z nich byl neodpustitelný zločin. Pro řadu podnikavců se stalo prostředí nucených prací ideální příležitostí, jak zbohatnout, popřípadě si výrazně zvednout životní standard.
