V předložené práci prezentujeme výsledky mykologických vyšetření OKM Pardubické krajské nemocnice a.s, týkajících se vulvovaginózy za posledních 5 let. Nálezy kvasinek v uvedeném biologickém materiálu představovaly v jednotlivých sledovaných rocích potvrzení etiologie u 19,3% až 26,3% všech vyšetřovaných vzorků. Nejvíce pozitivních záchytů 2051 připadalo na rok 2004. Zjistili jsme, že dominantním vyvolavatelem vulvovaginální kandidózy stále zůstává Candida albicans, která představovala až 91,72% všech pozitivních nálezů. Dalšími druhy kvasinek, které se v studovaném období výrazněji uplatňovaly při vzniku vulvovaginitidy byly Candida glabrata, která představovala 2,33% ze všech pozitivních izolátu a dále pak Candida krusei 1,98%, Saccharomyces cerevisae 2,22% a Candida tropicalis 0,90 %. V předložené práci jsme hodnotili schopnost tvorby biofilmu u 170 kmenů kvasinek. K hodnocení tohoto fenoménu virulence jsme použili metodu využívající tvorbu biofilmu na stěnách mikrotitrační destičky. Schopnost tvorby biofilmu jsme zaznamenali celkem u 99 kmenů kvasinek, což představuje 58,2% ze všech testovaných kmenů. V předložené práci je v této souvislosti diskutována problematika techniky provedení testu při výzkumu biofilmu u kvasinek. Musíme otevřeně přiznat, že tato problematika mohla negativně ovlivnit naše výsledky. Dalším cílem studie bylo hodnocení produkce peroxidu vodíku vybranými laktobacily pomocí speciálního média. Tímto způsobem jsme se snažili vybrat kmeny laktobacilů pro testování interakcí mezi nimi a kvasinkami produkujícími biofilm. Použitý detekční systém však nedokázal zaznamenat u laktobacilů produkci peroxidu vodíku. Pokusili jsme se objasnit příčiny tohoto selhání, z nedostatku času jsou však stále některé otázky nezodpovězeny. Pro sledování interakcí laktobacilů a biofilmpozitivních kvasinek jsme využili stejnou metodu jako při hodnocení schopnosti tvorby biofilmu u neovlivněných kvasinek. V provedených testech nebylo pozorováno statisticky významné ovlivnění kvasinek vybranými laktobacily. Jelikož byla použita stejná metoda jako při hodnocení schopnosti tvorby biofilmu, i zde se domníváme, že výsledné hodnoty nejsou zcela jednoznačné.