Tato práce je v převážné míře věnována souvislostem užití pojmu cadik v Tanachu a rabínských pramenech z prvního tisíciletí o. l. Současně je však poukázáno rovněž na některé podobnosti a paralelní prvky přítomné v širokém spektru myšlenkových proudů islámu. Základní východisko výkladu tvoří pozdní židovská legenda o "36 skrytých spravedlivých, bez nichž by svět nemohl existovat". V této podobě se v literatuře judaismu objevuje až koncem 18. století o. l., a doznala širokého rozšíření především v prostředí východoevropského chasidismu. Cílem první části práce je představit základní motivy této legendy, se kterými je možné se setkat již v textech Tanachu a navazující rané rabínské literatuře. Prostřednictvím sledování pojmu cadik v tanachických textech, je stručně poukázáno na různorodost obsahů tohoto pojmu v Tanachu; dále na kontext jeho užívání, a následné uchopení některých souvisejících motivů rabínskou tradicí, která v návaznosti na tanachické texty dodala mnohým motivům této legendy konečnou podobu. Tématem druhé části práce je stručně představit některé z paralelních prvků této legendy v islámských spisech súfijských autorů. Poukázáno je rovněž na arabský ekvivalent hebrejského cadik, tj. siddíq v textu Koránu a ve spojení s osobou prvního chalífy muslimské obce, Abú Bakra.
