Digitální knihovnaUPCE
 

Regionální rozvoj mezi teorií a praxí

Stálý URI pro tuto komunituhttps://hdl.handle.net/10195/38245


"Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice akreditovala v roce 2007 nový magisterský studijní obor s názvem Regionální rozvoj. Jak již z názvu oboru vyplývá, poskytuje vzdělání zejména pro oblast veřejné správy na všech jejích úrovních (místní, regionální i centrální) a dále po oblast poradenských a implementačních agentur a tj. vzdělání pro tvorbu a implementaci regionální politiky a regionálního rozvoje s akcentem na aplikaci informačních technologií a kvantitativních metod při řízení a rozhodování. V roce 2009 tento obor úspěšně absolvovalo prvních 20 studentů. Protože je naším cílem propojovat teoretické poznatky našich studentů a absolventů s praxí, rozhodli jsme se založit tradici odborných absolventských konferencí na téma Regionální rozvoj mezi teorií a praxí. 1. ročník konference uspořádala Fakulta ekonomicko – správní Univerzity Pardubice ve spolupráci s o.s. Civitas per Populi dne 6. května 2010 na aktuální téma Regionální rozvoj v době krize. Záštitu nad konferencí přijala děkanka Fakulty ekonomicko správní Univerzity Pardubice doc. Ing. et. Ing. Renáta Myšková, Ph.D. Konferenční den byl rozdělen do dvou bloků – v dopoledním bloku pedagogové fakulty a odborníci z praxe hovořili o novinkách v oblasti výzkumu a teorie regionálního rozvoje. Zazněly informace o nových trendech v ochraně přírody a krajiny, o významu bezpečnostních rizik v územním plánování či např. o disparitách regionálního rozvoje v ČR a jejich indikátorech. V odpoledním bloku vystoupili se svými příspěvky loňští absolventi magisterského oboru Regionální rozvoj Univerzity Pardubice. Tito absolventi našli své pracovní uplatnění v rozličných sférách regionálního rozvoje, jakými jsou např. územní plánování, geografické informační systémy, krajinné plánování, regionální politika EU či neziskový sektor. Absolventi Regionálního rozvoje by během svých odpoledních příspěvků (a zejména v následné diskusi) hodnotili, jak byli z tohoto oboru teoreticky připraveni na výkon svých současných povolání a navrhovali i možné nové oblasti, které by mohly být do studijního programu pro studenty nových ročníků zařazeny. Protože ne všichni absolventi se mohli konference zúčastnit a protože přednesené příspěvky a diskutovaná témata mají širší dopad než jen na absolventy studijního oboru Regionální rozvoj, rozhodli jsme se vydat tento sborník jako trvalý zdroj poznatků a inspirace v oblasti regionálního rozvoje mezi teorií a praxí.

Za studijní obor Regionální rozvoj

doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.
Pardubice, květen 2010"
(úvodní text sborníku)

Procházet

Search Results

Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
  • Konferenční objektpeer-reviewedpublishedOtevřený přístup
    Strategické plány českých a moravských měst ve světle gender analýzy
    (Univerzita Pardubice / Civitas per Populi, 2013) Modráčková, Jana; Šilhánková, Vladimíra; Pondělíček, Michael
    Příspěvek je zaměřen na genderovou analýzu strategických plánů. Jeho cílem je vyhodnocením strategických plánů 16 velkých měst České republiky, jak se promítá rovnost příležitostí do rozvojových dokumentů na místní úrovni. Genderová analýza byla vypracována pro kritické oblasti současného strategického plánu města Pardubice pro předem definované skupiny obyvatel – ženy, muže, děti, studenty, seniory, etnické minority a náboženské skupiny. Vyhodnocení bylo založeno na hodnocení expertními skupinami. Výsledky v jednotlivých oblastech byly následně agregovány – výsledky byly následně posouzeny z hlediska genderové vyváženosti. Článek také obsahuje návrh metodologie pro genderovou analýzu strategických dokumentů měst a regionů.
  • Konferenční objektpeer-reviewedpublishedOtevřený přístup
    Bezpečnost regionů a ochrana přírody ve stínu klimatické změny
    (Univerzita Pardubice / Civitas per Populi, 2013) Pondělíček, Michael
    Článek se věnuje problematice bezpečnosti území (měst i regionů) z pohledu dopadů klimatické změny, a to vč. percepce dopadů klimatické změny na bezpečnost měst z pohledu jejich obyvatel. Článek diskutuje vliv ochrany přírody a krajiny, tak jak je v naší současné praxi aplikována orgány veřejné správy na bezpečnost území a jeho obyvatel a na příkladech dokumentuje neudržitelnost současného počínání z pohledu bezpečnosti.
  • Konferenční objektpeer-reviewedpublishedOtevřený přístup
    Proměny pojetí bezpečnosti (středoevropského) města ve 20. století z pohledu plánování rozvoje měst
    (Univerzita Pardubice / Civitas per Populi, 2013) Šilhánková, Vladimíra; Pondělíček, Michael
    Článek se věnuje analýze vývoje rizik a proměny pojetí bezpečnosti města v kontextu střední Evropy v průběhu 20. století. Bylo by totiž mylné domnívat se, že tím, že naše města od poloviny 19. století již nepotřebují hradby, nepotřebují už vlastně žádné obranné systémy. Opak je totiž pravdou. Bezpečností rizika se totiž neustále mění a vyvíjí a bohužel i rozšiřují. Metodologicky je článek založen na analýze historických údajů, jejich deskripci a komparaci s obecnými metodologickými přístupy v oblasti urbanismu a bezpečnosti stejně tak jako na vlastním pozorování a jeho analýze a následné syntéze s obecnými poznatky.
  • Konferenční objektpublishedOtevřený přístup
    Klima a my 20 let po Riu
    (Univerzita Pardubice, 2012) Pondělíček, Michael
    Článek se zabývá vývojem myšlenek o klimatické změně a také vývojem různých konferencí a mezistátních dohod o změně klimatu. Článek končí souhrnem očekávaných změn v místním klimatu a jejich projevů podle současných poznatků o vývoji klimatu v České republice i střední Evropě.
  • Konferenční objektpublishedOtevřený přístup
    Význam bezpečnostních rizik v územním plánování a regionálním rozvoji
    (Univerzita Pardubice, 2010) Šilhánková, Vladimíra; Pondělíček, Michael
    Územní plánování jako nástroj řízení prostorového uspořádání sídel i větších územních celků je disciplína, která se v současných formách vyvíjí přibližně 130 let. „Otcové“ soudobého územního plánování zejm. Patrik Geddes a Ebenezer Howard se prostřednictvím tvorby územních plánů pokoušeli zavést koordinovaný přístup jak do prostorového uspořádání sídel, tak i do oblasti uspořádání jeho provozu a fungování. Vedl je k tomu neutěšený stav industriálních měst 2. poloviny 19. století (zejm. měst ve Velké Británii). Stav měst, která se stala nebezpečná pro jejich obyvatele z hlediska rostoucího dopravního provozu, ale i z hlediska negativních vlivů průmyslové výroby (zejm. exhalace, vibrace) a vysokých hustot zalidnění obytných dělnických čtvrtí (problematika zásobení kvalitní pitnou vodou, oslunění a odvětrání obytných místností i celých obytných bloků a další hygienické problémy). Vlastní disciplína stavby měst je ale mnohem starší než, aby sahala jen do období průmyslové revoluce a překotného růstu industriálních měst. Tato doba – doba 2. poloviny 19. století, víceméně „jen“ zvýraznila a rozvinula již existující principy stavby měst, které sahají až do období starověku. Vždyť primárním úkolem pro stavbu měst bylo zabezpečit ochranu jejich obyvatel, ať již před nepříznivými vlivy přírodního prostředí (ochrana před divokými zvířaty), tak před nepřátelskými skupinami. Hradby, opevnění a rozsáhlé fortifikační systémy tak (s malými výjimkami) nacházíme u všech měst od období starověku až do výše zmiňovaného období průmyslové revoluce. Spolu s fortifikačními úkoly patřilo k základním úkolům stavby měst i jejich zásobování životně důležitou infrastrukturou (zejm. dostatečný přistup k pitné vodě). Vidíme tedy, že problematika ochrany obyvatelstva hrála vždy nejen důležitou, ale naprosto stěžejní roli ve stavbě měst a v úvodních etapách rozvoje územního plánování. Dalo by se bez nadsázky říct, že samotná stavba měst a územní plánování vycházejí z potřeby vytvoření podmínek pro bezpečnost obyvatel.
  • Konferenční objektpublishedOtevřený přístup
    Zeleň v urbánním prostoru jako indikátor kvality života města
    (Univerzita Pardubice, 2010) Pondělíček, Michael
    Zeleň uvnitř velkých měst v posledních 15-ti letech ubývá v rámci různých investičních akcí souvisejících se zahušťováním zástavby a infrastruktury, a tak na aktualitě získávají jednak původní prvky státní ochrany přírody – síť zvláště chráněných částí přírody (dle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny ve znění změn a doplňků – přírodní a národní přírodní památky a rezervace), plochy rezervované pro Evropskou soustavu ochrany přírody Natura 2000 (vyhlášené nařízením Vlády ČR a schválené EK) a také ekologické krajinné sítě, a to zejména síť významných krajinných prvků a územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) uvnitř urbánních struktur a s návazností mimo ně, do volné krajiny. Některé systémy na zachování sítě zeleně ve městě jdou i dále, jako např. v hlavním městě Praze, kde je vymezen na základě práce Útvaru rozvoje města MHMP tzv. Celoměstský systém zeleně, zahrnující další propojení zelených ploch uvnitř města, na půdorysu ploch zahrad, doprovodné i „hluché“ zeleně (neudržovaná a náletová zeleň), který funguje jako podpora kvality prostředí urbanizovaných částí velkoměsta.