Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
16 výsledky
Search Results
Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Rizika a limity užití čisticích past při ošetření pískovce(2023) Ďoubal, Jakub; Bayer, KarolCílem článku je zmínit rizika, která jsou spojená s užíváním čisticích past na bázi hydrogendifluoridu amonného na křemenné pískovce a zejména pak na sochařská díla. Chemické čištění pomocí past na bázi hydrogendifluoridu amonného, případně jiných rozpustných fluoridů, je v běžné restaurátorské praxi dodnes poměrně rozšířenou metodou. Hlavním důvodem je snadná a rychlá aplikace, a tím i ekonomická výhodnost, která v situaci, kdy je cena často jediným kritériem výběru dodavatele, hraje důležitou roli. Nicméně tyto výhody jsou vykoupeny nízkou kontrolovatelností procesu (nerovnoměrnost očištění a nebezpečí přečištění), zanesením reziduí chemických látek a nečistot do porézního systému, nutností použití velkého množství vody na vymytí, a zejména pak nebezpečím narušení povrchu a tím i výrazného zrychlení degradačních procesů. Článek podrobně popisuje a zdůvodňuje limity použití čisticích past při restaurování, přičemž vychází ze zahraničních publikovaných studií, vlastních zkušeností autorů i výzkumu a je doplněn množstvím obrazového materiálu dokumentujícího popsané procesy.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Eine vier Jahrhunderte lang verborgene Perle der Renaissancekunst aus den böhmischen Kronländern(2022) Bartůňková, Lucie; Míchalová, Zdeňka; Tišlová, Renata; Kovářík, ZdeněkDie Studie befasst sich mit der interdisziplinären Erforschung und Restaurierung des monumentalen Epitaphs des Rittergeschlechts der Hodějovský in Český Rudolec (Tschechische Republik). Das Werk aus dem Jahr 1582 wurde aus Granit und polychromem Stuck gefertigt. Die Polychromie, die teurere Materialien wie Marmor imitiert, stellt einen völlig einzigartigen Aspekt des Kunstwerks dar, der im mitteleuropäischen Kontext außergewöhnlich ist. Die Untersuchung wurde durch den schlechten Zustand des Werks erschwert, das vollständig von zweiten Farbschichten bedeckt war. Im Anschluss an die Untersuchungen wurde das Werk in seinen kunsthistorischen Kontext eingeordnet und ein sensibler, reversibler Restaurierungseingriff vorgenommen.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Fenomén renesančního štuku a jeho reflexe v současnosti(2021) Kuneš, Petr; Tišlová, RenataPříspěvek si klade za cíl čtenáře blíže seznámit s aktuálně probíhajícím výzkumným projektem ´Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě´, v rámci kterého většina dále prezentovaných statí čísla ZPP vznikla. Na úvod monotematického dvojčísla bychom rádi přiblížili širší souvislosti jeho vzniku a čtenářům blíže představili projekt, který je řešen ve spolupráci specialistů z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, Katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Národního památkového ústavu. Jeho náplní je široce pojaté, interdisciplinární studium fenoménu raně novověkého štukatérství na našem území. Nedílnou součástí problematiky, a tedy i řešení projektu je oblast praktické péče o tato díla. Ta zahrnuje výzkum druhotných zásahů, kterými štukatury ve své starší i recentní historii prošly, analýzu památkových hodnot a teoretických možností přístupů k jejich obnově a konečně také návrh a ověření konkrétních vhodných postupů a materiálů při jejich restaurování.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Císařský sál zámku Bučovice ve 20. století - dokumentace, restaurování a prezentace(2020) Míchalová, Zdeňka; Vojtěchovský, Jan; Krajčírová, LuciaInteriéry zámku v Bučovicích, vybudovaného v poslední čtvrtině 16. století Janem Šemberou Černohorským z Boskovic za přispění císařského antikváře Jacopa Strady, představují mimořádně kvalitní ukázku manýristického umění na Moravě. Reprezentativní prostory v souvislosti se změnou využití zámku ztratily své původní určení a od sklonku 18. století až do konce druhé světové války sloužily k uložení archivu liechtensteinské účtárny. V období bezprostředně po válce pokračovalo utilitární využití nejcennějších prostor zámku. Po převzetí zámku Národní kulturní komisí byl objekt zařazen mezi prioritní objekty, které se měly zpřístupnit veřejnosti. V případě Bučovic mělo být v interiéru zámku zřízeno muzeum renesanční bytové kultury a z toho důvodu se mělo začít s restaurováním reprezentativních pokojů v přízemí. Díky bohatému spisovému materiálu a historické fotodokumentaci je možné poměrně přesně rekonstruovat průběh rozsáhlého restaurování. Způsob restaurování a prezentace sálu vytvářeli zástupci institucí poválečné památkové péče, nejdříve Národní kulturní komise, později Státní památkové správy, dále Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko a Krajského národního výboru v Brně. Restaurování začalo v roce 1952 v Císařském sále, kde se dochovala nejbohatší výzdoba v podobě štukových soch, reliéfů, nástěnných maleb a deskových obrazů osazených na klenbě. Práce byly zadány pražskému družstvu Tvar, které vzniklo v roce 1948 jako instituce sdružující umělce a restaurátory. Za družstvo jednal vedoucí restaurátorské sekce, architekt František Mayerhoffer, který navrhl první koncepci restaurátorského zásahu. Samotné práce prováděli sochař Miroslav Böswart a malíř Antonín Erhardt, jenž uvedl své zkušenosti s restaurováním v Itálii a v Německu. V první fázi restaurování bylo provedeno očištění štukových dekorací a dále bylo rozhodnuto, že budou provedeny drobné doplňky poškozených soch. Na groteskové výmalbě klenby byl proveden konzervační zákrok s neutrální retuší. Během prvního roku prací však došlo k zásadní obměně restaurátorského týmu. Malíř Erhardt za nejasných okolností z Bučovic odešel a na jeho místo nastoupil malíř Kutílek a další nejmenovaní spolupracovníci družstva Tvar. Ti opravovali lunety za štukovými figurami, kde vznikly rozsáhlé přemalby, a malby v okenních záklencích, na kterých se později objevily závažné problémy. Nakonec byla spolupráce s družstvem Tvar zcela ukončena a na místo byl v roce 1954 povolán jeden z nejzkušenějších odborníků v oboru nástěnné malby, František Fišer, který podrobil předchozí práce výrazné kritice. Zejména šlo o použití nesprávné fixáže, která způsobila odkupování barevných vrstev v okenních špaletách a na pozadí lunet. Císařský sál tak v krátkém čase, vedle opravy štukových dekorací, prošel třemi restaurátorskými zásahy na malbách: neutrální retuší, rozsáhlými přemalbami a opravou nesprávné fixáže. Ani zásah Františka Fišera však nebyl zcela uspokojivý, proto v osmdesátých letech 20. století na opravě špalet pokračoval František Sysel, jeho zákrok však zůstal nedokončený. Další úpravy sálu, jako výměna renesančních dveří nebo nahrazení původní cihelné podlahy mramorovou, byly motivované snahou o co nejlepší prezentaci památky, nerespektovaly však autentické detaily. Sami zástupci zúčastněných institucí nakonec konstatovali, že na poválečné Moravě šlo o náročnou akci, s níž nebyly dosud zkušenosti.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup „Objev“ epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci(2019) Míchalová, ZdeňkaČlánek prezentuje okolnosti odkryvu renesančního epitafu Hodějovských z Hodějova v kostele sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci a stručně seznamuje s prvotními uměleckohistorickými hypotézami a zjištěními z restaurátorského průzkumu.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Prieskum a reštaurovanie olejomaľby na plátne: „Zimná krajina s hradom“ od neznámeho nemeckého majstra(2018) Fecskeová, Alena; Machačko, LubošČlánek pojednává o průzkumu a restaurování olejomalby na plátně "Zimní krajina s hradem" z 19. století od neznámého německého autora. Malba je umístěna v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem. První část článku přibližuje metodiku průzkumu a druhá část popisuje postup restaurování.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Václav Hradecký a restaurování jeho díla Sursum corda ze sbírky Muzea umění v Olomouci(2018) Schmidtová, Klára; Machačko, LubošText představuje výsledky komplexního restaurování malby Sursum Corda od Václava Hradeckého. Na díle byl proveden rozsáhlý restaurátorský průzkum, po kterém následoval restaurátorský proces. Díky průzkumu děl Václava Hradeckého v Muzeu České literatury a identifikace dalších Hradeckého děl s podobnou tématikou bylo možné umístit malbu do širšího uměleckohistorického kontextu.Konferenční objektpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Restoration of the Gothic Tomb of Ernest of Pardubice in Klodzko, Poland(Univerzita Pardubice, 2020) Ďoubal, Jakub; Bayer, Karol; Zítková, PetraThe tomb of Arnošt of Pardubice is found in the parish church of the Assumption of the Most Holy Virgin Mary in Kłodzko, Poland. Arnošt of Pardubice († 1364) was the first Archbishop of Prague as well as the leading adviser and diplomat to Charles IV. He spent his childhood in Kłodzko, where he also wished to be buried. His tomb represents an outstanding example of sculptural art of the 14th century. Most authors associate the tomb with the Prague workshop of Petr Parléř. The condition of the monument before restoration was highly unsatisfactory. The tomb was damaged several times in the past by Hussite raids and fires within the church, leaving it in a misaligned state. Damage and unprofessional repairs disrupted its appearance and threatened its material basis. The tomb effigy was broken into several parts and the fragments were scattered around the tomb chest, which resulted in the loss of many valuable parts of the sculpture. The project to restore the tomb began in 2016, when the Faculty of Restoration at the University of Pardubice carried out research and began dismantling and securing fragments of the effigy. In 2017, the project continued with the restoration of the limestone tomb chest. It was discovered that during the tomb’s transfer at the end of the 19th century, it was shortened and incorrectly reassembled. For this reason, the tomb chest was completely dismantled and reassembled in a new representative site and in its original size. After the effigy was placed on the tomb chest, it became possible to find several of the larger fragments which had been separated from the effigy for several centuries or were considered lost. Thanks to this, the whole composition and sculpting of this magnificent Gothic artwork became much more legible. Modern technologies and restoration techniques (such as laser cleaning and the reversible bonding of fragments using a combination of two gluing methods) were used for the restoration and survey. It was crucial to conduct a discussion on conceptual approaches to the restoration, one which confronted contrasting views on the resulting presentation of the work based on different cultural environments and traditions of monument care. From the restoration point of view, this was a very interesting and complicated task dealing with the incomplete character of the surviving sculpture and preserving the authenticity of this remarkable monument.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Laminátová socha Rychlost ve světle komplexního restaurátorského průzkumu(Národní památkový ústav, 2019) Červinka, Josef; Křenková, Zuzana; Říhová, VladislavaČlánek prezentuje restaurátorský průzkum laminátové sochy Rychlost od Jiřího Nováka (1922–2010). Práci se skelným laminátem se umělci věnovali od druhé poloviny 60. let, Rychlost vznikla už mezi lety 1958–1961. V evropském kontextu je raným příkladem využití „moderního“ syntetického materiálu. Na vzniku díla spolupracoval chemik Miroslav Schätz. Bylo zhotoveno laminováním z polyesterové pryskyřice probarvené ve hmotě na tmavě modro s přídavkem kovového prášku. Komplexní průzkum zahrnoval: vizuální průzkum, endoskopický průzkum, fotogrammetrii, 3D skenování a materiálový průzkum.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Restaurování a rekonstrukce pohyblivého ozvučeného betlému z Dětenic – příběh takřka detektivní(Technické muzeum v Brně, 2019) Machačko, Luboš; Medová, Dominika; Volák, JanPohyblivý ozvučený betlém z obce Dětenice vznikal postupně od druhé poloviny 19. až do počátku 20. století. Jeho autorem je Vincenc Novotný, vyučený malíř pokojů a fotograf. Betlém o rozměrech 330x80x50cm se skládá z dřevěné kostry, pohyblivého mechanismu zahrnujícího dřevěné, kovové, usňové a textilní části, hracího mechanismu s píšťalami, xylofonem a kolíkovým válcem, a jeho součástí je více než sedmdesát figur umístěných v iluzivní krajině s architekturou z papíru a papírmašé. Těžce poškozený betlém prošel náročnou obnovou v letech 2012 -2018. Na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli byly postupně restaurovány dochované dvojrozměrné figury a architektura z papíru a trojrozměrné figury a terény z papírmašé. Části, dochované ve fragmentech, s rozsáhlými ztrátami originálu, byly zrestaurovány a citlivě doplněny. Samostatnou kapitolu tvořily figury, u kterých stupeň poškození barevné vrstvy neumožňoval opětné použití v betlému. Ty byly zpevněny a očištěny a podle nich byly, s využitím infračervené fotografie, zhotoveny rekonstrukce. Doplňování chybějících částí probíhalo metodou analogické rekonstrukce podle jediné dochované fotografie betléma, pocházející z doby kolem roku 1941, a s využitím dochovaných grafických předloh ze soukromých sbírek či z dobových pramenů a literatury. Právě dohledávání předloh, porovnávání jednotlivých typů a výběr vzorů vhodných pro rekonstrukci byla práce takřka detektivní. Restaurování Dětenického betlému představuje příklad široké mezioborové spolupráce, do níž byla kromě profesionálů zapojena i odborná a laická veřejnost.