Digitální knihovnaUPCE
 

Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs

Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749

Procházet

Typ: search.filters.itemtype.Book

Search Results

Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
  • Náhled
    KnihapublishedOtevřený přístup
    Konzervace litavských vápenců s využitím prostředků na bázi nanočástic hydroxidu vápenatého: výsledky studií použití vápenných nanomateriálů pro konzervaci historických sochařských a architektonických děl z litavských vápenců v České republice a v Rakousku
    (Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, 2016) Akademie věd ČR. Ústav teoretické a aplikované mechaniky; Slížková, Zuzana; Bayer, Karol; Weber, Johannes
    Kniha předkládá informace o různých typech litavských vápenců se zaměřením na moderní postupy konzervace soch a architektonických prvků vytesaných z těchto hornin. Jsou uvedeny nejdůležitější diagnostické metody využívané pro vyšetření materiálových vlastností kamene před plánovaným konzervačním zásahem a na čtyřech příkladech památkových objektů z litavských vápenců je dokumentován praktický postup konzervace degradovaného kamene pomocí konzervačních prostředků na bázi vápenných nanočástic. Prezentované konzervační postupy jsou příspěvkem k udržitelné péči o kulturní dědictví v přeshraničním regionu Rakousko-Česká republika a jsou výsledkem společného výzkumu českých a rakouských vědců a restaurátorů, kteří se zabývají metodami konzervace památkových objektů z litavských vápenců v příhraničních regionech České republiky a Rakouska.
  • Náhled
    KnihapublishedOtevřený přístup
    Kamenné památky Kutné Hory: restaurování a péče o sochařská díla
    (Univerzita Pardubice, 2015) Ďoubal, Jakub
    Kniha shrnuje poznatky získané v průběhu restaurátorské a pedagogické činnosti Jakuba Ďoubala, který měl vzácnou příležitost podílet se na obnově řady významných památkových objektů v Kutné Hoře a okolí a také účastnit se výzkumu v oblasti technologie a technik restaurování. K nejvýznamnějším projektům patří spolupráce na restaurování vnějšího pláště chrámu sv. Barbory, restaurování sousoší před jezuitskou kolejí nebo vedení restaurátorských prací na Kamenné kašně v rámci pedagogického působení na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice. Tato publikace je rozdělená do dvou částí. První si klade za cíl zprostředkovat získané vědomosti týkající se restaurování a ochrany kamenných památek, které je možné aplikovat v obecné rovině při péči o památky v regionu i mimo něj. Druhá část je věnovaná vybraným restaurátorským akcím, kde autor zachycuje poznatky shromážděné v průběhu restaurování, které mohou být zajímavým příspěvkem do nekonečné skládačky historie památek Kutné Hory.
  • Náhled
    KnihaOtevřený přístup
    Malováno na fasády, tesáno do kamene: obrazová antologie sgrafitové výzdoby a malířských a sochařských dekorací historických sídel a staveb v českých zemích v období 16. - 20. století: čítanka pro posluchače humanitních oborů a kulturní historie
    (Univerzita Pardubice, 2015) Panoch, Pavel
    Skripta navazují na intermediální učební pomůcky Mluvící průčelí (projekt FRVŠ č. 1153/2007) a Poselství tesaná do kamene (projekt FRVŠ č. 2010/508), vzniklé a využívané při výuce kulturní historie a ochrany hmotných památek na Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Skromnou ambicí těchto skript je zpřístupnit posluchačům humanitních oborů typologicky a námětově reprezentativní vzorek bohaté sgrafitové, sochařské a štukové dekorace městského veřejného prostoru, profánních veřejných i privátních budov a areálů parků a zahrad venkovských šlechtických sídel z období 16. století až 20. století. V tematicky odlišně koncentrovaných oddílech jsou zde zastoupeny sgrafitové, malířské, sochařské a štukové dekorace městských domů, paláců, zámeckých areálů i volně v krajině usazených drobných památek světské či náboženské povahy. Základní seznámení s obsahem památkového fondu tohoto typu výtvarných památek v českém a moravském teritoriu je v prvním oddíle, věnovaném sgrafitovým dekoracím, koncipováno do devíti ikonografických okruhů, v případě druhého oddílu, sledujícímu plastickou výzdobu sídel a jejich veřejných prostranství, staveb, zahrad a volné krajiny pak do deseti ikonografických okruhů, doplněných vesměs popiskami, seznamujícími s širším kulturně-historickým kontextem vzniku jednotlivých artefaktů. Výzdobu, která se uplatňovala v městském veřejném prostoru či na světských nebo sakrálních stavbách veřejné i soukromé povahy a plnila v tehdejší společnosti funkci svébytného informačního média, lze nesporněvnímat jako důležitý vizuální pramen pro studium novověké hmotné i duchovní kultury.