Digitální knihovnaUPCE
 

Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs

Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749

Procházet

Typ: search.filters.itemtype.ArticlePředmět: search.filters.subject.restorationAutor: search.filters.author.Bayer, Karol

Search Results

Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
  • Náhled
    Článekpeer-reviewedpostprintOmezený přístup
    Rizika a limity užití čisticích past při ošetření pískovce
    (2023) Ďoubal, Jakub; Bayer, Karol
    Cílem článku je zmínit rizika, která jsou spojená s užíváním čisticích past na bázi hydrogendifluoridu amonného na křemenné pískovce a zejména pak na sochařská díla. Chemické čištění pomocí past na bázi hydrogendifluoridu amonného, případně jiných rozpustných fluoridů, je v běžné restaurátorské praxi dodnes poměrně rozšířenou metodou. Hlavním důvodem je snadná a rychlá aplikace, a tím i ekonomická výhodnost, která v situaci, kdy je cena často jediným kritériem výběru dodavatele, hraje důležitou roli. Nicméně tyto výhody jsou vykoupeny nízkou kontrolovatelností procesu (nerovnoměrnost očištění a nebezpečí přečištění), zanesením reziduí chemických látek a nečistot do porézního systému, nutností použití velkého množství vody na vymytí, a zejména pak nebezpečím narušení povrchu a tím i výrazného zrychlení degradačních procesů. Článek podrobně popisuje a zdůvodňuje limity použití čisticích past při restaurování, přičemž vychází ze zahraničních publikovaných studií, vlastních zkušeností autorů i výzkumu a je doplněn množstvím obrazového materiálu dokumentujícího popsané procesy.
  • Náhled
    Článekpeer-reviewedpublishedOmezený přístup
    Restaurování gotického náhrobku Arnošta z Pardubic v polském Kladsku: shrnutí výsledku průzkumu
    (2018) Ďoubal, Jakub; Bayer, Karol; Zítková, Petra
    Fakulta restaurovaní Univerzity Pardubice provedla v letech 2015–17 komplexní průzkum a restaurovaní náhrobku Arnošta z Pardubic, který se nachází ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v polském Kladsku. Náhrobek představuje mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Dílo bylo v minulosti několikrát poškozeno a dochovalo se v torzální podobě, a to ve značně neutěšeném stavu. Opukový náhrobek osazený na tumbě z červeného vápence nebyl nikdy odborně restaurován a ani na něm nebyl proveden materiálový výzkum. Komplexní průzkum a vlastní restaurování přineslo řadu významných poznatků, které by mohly napomoci k identifikaci provenience díla a poznaní jeho někdejšího vzhledu.