Digitální knihovnaUPCE
 

Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs

Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749

Procházet

Typ: search.filters.itemtype.ArticlePředmět: search.filters.subject.restorationAutor: search.filters.author.Křenková, Zuzana

Search Results

Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
  • Náhled
    Článekpeer-reviewedpublished versionOtevřený přístup
    Laminátová socha Rychlost ve světle komplexního restaurátorského průzkumu
    (Národní památkový ústav, 2019) Červinka, Josef; Křenková, Zuzana; Říhová, Vladislava
    Článek prezentuje restaurátorský průzkum laminátové sochy Rychlost od Jiřího Nováka (1922–2010). Práci se skelným laminátem se umělci věnovali od druhé poloviny 60. let, Rychlost vznikla už mezi lety 1958–1961. V evropském kontextu je raným příkladem využití „moderního“ syntetického materiálu. Na vzniku díla spolupracoval chemik Miroslav Schätz. Bylo zhotoveno laminováním z polyesterové pryskyřice probarvené ve hmotě na tmavě modro s přídavkem kovového prášku. Komplexní průzkum zahrnoval: vizuální průzkum, endoskopický průzkum, fotogrammetrii, 3D skenování a materiálový průzkum.
  • Náhled
    Článekpeer-reviewedpublishedOtevřený přístup
    Pražská mozaikářská dílna Viktora Foerstera. Přehled monumentálních zakázek
    (2017) Říhová, Vladislava; Křenková, Zuzana
    Malíř Viktor Foerster založil na počátku 20. století v prostorách kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě mozaikářskou dílnu. Ačkoliv je považován za prvního českého mozaikáře, jeho dílo dosud není nijak uceleně zhodnoceno. Pohled na několik desítek Foersterových mozaikových realizací je skládán až v poslední době díky terénnímu průzkumu a archivním rešerším. Průzkum písemných pramenů zprostředkoval pevná data z Foersterova osobního i pracovního života, která vyvracejí v literatuře tradované omyly a rozšiřují pohled na jeho tvorbu. Úvod studie ozřejmuje původ zájmu o specifickou techniku, Foersterovy názory na výtvarné působení mozaiky, italské školení a vazby na okruh Beuronské umělecké školy. Následuje stručný přehled zakázek v Čechách, na Moravě i v zahraničí. Zmiňována jsou díla svázaná s profánní i sakrální architekturou, sepulkrální tvorba a restaurátorské zakázky, přičemž je pozornost věnována i zaniklým a nerealizovaným mozaikám.
  • Náhled
    Článekpeer-reviewedpublishedOtevřený přístup
    Evropská tradice a počátek novodobé mozaiky v Čechách a na Moravě
    (2017) Křenková, Zuzana; Říhová, Vladislava
    Obnovení musívní techniky proběhlo po polovině 19. století v Benátkách. Snaha o záchranu mozaik tamního chrámu sv. Marka vedla k obnově výroby mozaikového skla a založení specializovaných dílen, které pracovaly na opravě starších děl i zhotovování nových kompozic. V benátském prostředí, především v podniku Antonia Salviatiho, se vyučily generace mozaikářů, jež specializovanou činnost, na pomezí umění a řemesla, přenesli do dalších evropských zemí. Pro Čechy je důležitou osobností především Luigi Solerti, který se usadil v zázemí původně sklomalířského podniku Alberta Neuhausera v Innsbrucku. Firma realizovala zakázky nejen na území Rakouska, ale také všech dalších zemí monarchie. Působení zahraničních mozaikářů je v rámci českého dějepisu a teorie umění dosud zpracováno jen dílčím způsobem. Studie přináší nový pohled na domácí situaci a pro českého čtenáře poprvé osvětluje i řadu skutečností týkajících se vývoje evropského (především italského a rakouského) mozaikářství ve druhé polovině 19. století.