Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
9 výsledky
Search Results
Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup „Objev“ epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci(2019) Míchalová, ZdeňkaČlánek prezentuje okolnosti odkryvu renesančního epitafu Hodějovských z Hodějova v kostele sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci a stručně seznamuje s prvotními uměleckohistorickými hypotézami a zjištěními z restaurátorského průzkumu.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Prieskum a reštaurovanie olejomaľby na plátne: „Zimná krajina s hradom“ od neznámeho nemeckého majstra(2018) Fecskeová, Alena; Machačko, LubošČlánek pojednává o průzkumu a restaurování olejomalby na plátně "Zimní krajina s hradem" z 19. století od neznámého německého autora. Malba je umístěna v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem. První část článku přibližuje metodiku průzkumu a druhá část popisuje postup restaurování.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Václav Hradecký a restaurování jeho díla Sursum corda ze sbírky Muzea umění v Olomouci(2018) Schmidtová, Klára; Machačko, LubošText představuje výsledky komplexního restaurování malby Sursum Corda od Václava Hradeckého. Na díle byl proveden rozsáhlý restaurátorský průzkum, po kterém následoval restaurátorský proces. Díky průzkumu děl Václava Hradeckého v Muzeu České literatury a identifikace dalších Hradeckého děl s podobnou tématikou bylo možné umístit malbu do širšího uměleckohistorického kontextu.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Laminátová socha Rychlost ve světle komplexního restaurátorského průzkumu(Národní památkový ústav, 2019) Červinka, Josef; Křenková, Zuzana; Říhová, VladislavaČlánek prezentuje restaurátorský průzkum laminátové sochy Rychlost od Jiřího Nováka (1922–2010). Práci se skelným laminátem se umělci věnovali od druhé poloviny 60. let, Rychlost vznikla už mezi lety 1958–1961. V evropském kontextu je raným příkladem využití „moderního“ syntetického materiálu. Na vzniku díla spolupracoval chemik Miroslav Schätz. Bylo zhotoveno laminováním z polyesterové pryskyřice probarvené ve hmotě na tmavě modro s přídavkem kovového prášku. Komplexní průzkum zahrnoval: vizuální průzkum, endoskopický průzkum, fotogrammetrii, 3D skenování a materiálový průzkum.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Restaurování a rekonstrukce pohyblivého ozvučeného betlému z Dětenic – příběh takřka detektivní(Technické muzeum v Brně, 2019) Machačko, Luboš; Medová, Dominika; Volák, JanPohyblivý ozvučený betlém z obce Dětenice vznikal postupně od druhé poloviny 19. až do počátku 20. století. Jeho autorem je Vincenc Novotný, vyučený malíř pokojů a fotograf. Betlém o rozměrech 330x80x50cm se skládá z dřevěné kostry, pohyblivého mechanismu zahrnujícího dřevěné, kovové, usňové a textilní části, hracího mechanismu s píšťalami, xylofonem a kolíkovým válcem, a jeho součástí je více než sedmdesát figur umístěných v iluzivní krajině s architekturou z papíru a papírmašé. Těžce poškozený betlém prošel náročnou obnovou v letech 2012 -2018. Na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli byly postupně restaurovány dochované dvojrozměrné figury a architektura z papíru a trojrozměrné figury a terény z papírmašé. Části, dochované ve fragmentech, s rozsáhlými ztrátami originálu, byly zrestaurovány a citlivě doplněny. Samostatnou kapitolu tvořily figury, u kterých stupeň poškození barevné vrstvy neumožňoval opětné použití v betlému. Ty byly zpevněny a očištěny a podle nich byly, s využitím infračervené fotografie, zhotoveny rekonstrukce. Doplňování chybějících částí probíhalo metodou analogické rekonstrukce podle jediné dochované fotografie betléma, pocházející z doby kolem roku 1941, a s využitím dochovaných grafických předloh ze soukromých sbírek či z dobových pramenů a literatury. Právě dohledávání předloh, porovnávání jednotlivých typů a výběr vzorů vhodných pro rekonstrukci byla práce takřka detektivní. Restaurování Dětenického betlému představuje příklad široké mezioborové spolupráce, do níž byla kromě profesionálů zapojena i odborná a laická veřejnost.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Sgrafito 50. let 20. století: Mapování výskytu, stavu, autorství a okolností realizací sorelových sgrafit(2018) Říhová, Vladislava; Machačko, LubošPoužití techniky sgrafita v architektuře socialistického realismu je považováno za výsledek inspirace tvůrců českými renesančními památkami. Jistě i tato linie hrála při komponování fasád s důrazem na „národní tradici“ svou roli, samotné sgrafito však není v této době na evropských fasádách žádnou výjimkou. Najdeme také řadu zahraničních realizací, v nichž se v první polovině 50. let uplatnilo jako široce využívaná monumentální technika a nejednalo se vždy jen o bratrské socialistické státy pod sovětskou kulturní nadvládou. Sgrafita konce 40. a průběhu 50. let nacházíme například v západním Německu, Nizozemí nebo ve Vídni. Nejen domácí, ale i zahraniční soubory památek generují aktuální zájem o sgrafito jako restaurátorský problém. Dobrým příkladem mohou být sgrafita, která vznikla pro řadu fasád nově rekonstruovaných domů centra Gdaňsku (Polsko), zničeného druhou světovou válkou. Tato díla jsou dnes chráněna jako příklady tvorby umělců i jako doklad propagandy reálného socialismu. Jejich výzkumu se s ohledem na technologie a možnosti konzervace věnuje pozornost i v mezinárodním měřítku. České prostředí tak důrazem na výzkum poválečného umění zcela souzní se současnými evropskými trendy, je však specifické užívanými materiály, neboť zahraniční sgrafita byla prováděna především v tvrdé cementové omítce a tradiční technika vápenných omítek zůstává vyhrazena socialistickému Československu. Plošný výzkum poválečného sgrafita na území České republiky si klade ambici alespoň částečně nahradit scházející odbornou literaturu, která by se tímto problémem zabývala. Vzhledem k historické a umělecko¬ řemeslné hodnotě děl a s přihlédnutím ke skutečnosti, že jsou též součástí památkově chráněných objektů, považujeme sorelová sgrafita za svébytnou výtvarnou disciplínu, která je hodna důslednější péče a zachování, i přes to, že vznikala za podmínek, kdy se z architektury stal nástroj ideologické propagandy totalitní moci stalinistického režimu.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Restaurování gotického náhrobku Arnošta z Pardubic v polském Kladsku: shrnutí výsledku průzkumu(2018) Ďoubal, Jakub; Bayer, Karol; Zítková, PetraFakulta restaurovaní Univerzity Pardubice provedla v letech 2015–17 komplexní průzkum a restaurovaní náhrobku Arnošta z Pardubic, který se nachází ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v polském Kladsku. Náhrobek představuje mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Dílo bylo v minulosti několikrát poškozeno a dochovalo se v torzální podobě, a to ve značně neutěšeném stavu. Opukový náhrobek osazený na tumbě z červeného vápence nebyl nikdy odborně restaurován a ani na něm nebyl proveden materiálový výzkum. Komplexní průzkum a vlastní restaurování přineslo řadu významných poznatků, které by mohly napomoci k identifikaci provenience díla a poznaní jeho někdejšího vzhledu.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Pražská mozaikářská dílna Viktora Foerstera. Přehled monumentálních zakázek(2017) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaMalíř Viktor Foerster založil na počátku 20. století v prostorách kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě mozaikářskou dílnu. Ačkoliv je považován za prvního českého mozaikáře, jeho dílo dosud není nijak uceleně zhodnoceno. Pohled na několik desítek Foersterových mozaikových realizací je skládán až v poslední době díky terénnímu průzkumu a archivním rešerším. Průzkum písemných pramenů zprostředkoval pevná data z Foersterova osobního i pracovního života, která vyvracejí v literatuře tradované omyly a rozšiřují pohled na jeho tvorbu. Úvod studie ozřejmuje původ zájmu o specifickou techniku, Foersterovy názory na výtvarné působení mozaiky, italské školení a vazby na okruh Beuronské umělecké školy. Následuje stručný přehled zakázek v Čechách, na Moravě i v zahraničí. Zmiňována jsou díla svázaná s profánní i sakrální architekturou, sepulkrální tvorba a restaurátorské zakázky, přičemž je pozornost věnována i zaniklým a nerealizovaným mozaikám.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Evropská tradice a počátek novodobé mozaiky v Čechách a na Moravě(2017) Křenková, Zuzana; Říhová, VladislavaObnovení musívní techniky proběhlo po polovině 19. století v Benátkách. Snaha o záchranu mozaik tamního chrámu sv. Marka vedla k obnově výroby mozaikového skla a založení specializovaných dílen, které pracovaly na opravě starších děl i zhotovování nových kompozic. V benátském prostředí, především v podniku Antonia Salviatiho, se vyučily generace mozaikářů, jež specializovanou činnost, na pomezí umění a řemesla, přenesli do dalších evropských zemí. Pro Čechy je důležitou osobností především Luigi Solerti, který se usadil v zázemí původně sklomalířského podniku Alberta Neuhausera v Innsbrucku. Firma realizovala zakázky nejen na území Rakouska, ale také všech dalších zemí monarchie. Působení zahraničních mozaikářů je v rámci českého dějepisu a teorie umění dosud zpracováno jen dílčím způsobem. Studie přináší nový pohled na domácí situaci a pro českého čtenáře poprvé osvětluje i řadu skutečností týkajících se vývoje evropského (především italského a rakouského) mozaikářství ve druhé polovině 19. století.