Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
4 výsledky
Search Results
Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Laminátová socha Rychlost ve světle komplexního restaurátorského průzkumu(Národní památkový ústav, 2019) Červinka, Josef; Křenková, Zuzana; Říhová, VladislavaČlánek prezentuje restaurátorský průzkum laminátové sochy Rychlost od Jiřího Nováka (1922–2010). Práci se skelným laminátem se umělci věnovali od druhé poloviny 60. let, Rychlost vznikla už mezi lety 1958–1961. V evropském kontextu je raným příkladem využití „moderního“ syntetického materiálu. Na vzniku díla spolupracoval chemik Miroslav Schätz. Bylo zhotoveno laminováním z polyesterové pryskyřice probarvené ve hmotě na tmavě modro s přídavkem kovového prášku. Komplexní průzkum zahrnoval: vizuální průzkum, endoskopický průzkum, fotogrammetrii, 3D skenování a materiálový průzkum.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Sgrafito 50. let 20. století: Mapování výskytu, stavu, autorství a okolností realizací sorelových sgrafit(2018) Říhová, Vladislava; Machačko, LubošPoužití techniky sgrafita v architektuře socialistického realismu je považováno za výsledek inspirace tvůrců českými renesančními památkami. Jistě i tato linie hrála při komponování fasád s důrazem na „národní tradici“ svou roli, samotné sgrafito však není v této době na evropských fasádách žádnou výjimkou. Najdeme také řadu zahraničních realizací, v nichž se v první polovině 50. let uplatnilo jako široce využívaná monumentální technika a nejednalo se vždy jen o bratrské socialistické státy pod sovětskou kulturní nadvládou. Sgrafita konce 40. a průběhu 50. let nacházíme například v západním Německu, Nizozemí nebo ve Vídni. Nejen domácí, ale i zahraniční soubory památek generují aktuální zájem o sgrafito jako restaurátorský problém. Dobrým příkladem mohou být sgrafita, která vznikla pro řadu fasád nově rekonstruovaných domů centra Gdaňsku (Polsko), zničeného druhou světovou válkou. Tato díla jsou dnes chráněna jako příklady tvorby umělců i jako doklad propagandy reálného socialismu. Jejich výzkumu se s ohledem na technologie a možnosti konzervace věnuje pozornost i v mezinárodním měřítku. České prostředí tak důrazem na výzkum poválečného umění zcela souzní se současnými evropskými trendy, je však specifické užívanými materiály, neboť zahraniční sgrafita byla prováděna především v tvrdé cementové omítce a tradiční technika vápenných omítek zůstává vyhrazena socialistickému Československu. Plošný výzkum poválečného sgrafita na území České republiky si klade ambici alespoň částečně nahradit scházející odbornou literaturu, která by se tímto problémem zabývala. Vzhledem k historické a umělecko¬ řemeslné hodnotě děl a s přihlédnutím ke skutečnosti, že jsou též součástí památkově chráněných objektů, považujeme sorelová sgrafita za svébytnou výtvarnou disciplínu, která je hodna důslednější péče a zachování, i přes to, že vznikala za podmínek, kdy se z architektury stal nástroj ideologické propagandy totalitní moci stalinistického režimu.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Pražská mozaikářská dílna Viktora Foerstera. Přehled monumentálních zakázek(2017) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaMalíř Viktor Foerster založil na počátku 20. století v prostorách kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě mozaikářskou dílnu. Ačkoliv je považován za prvního českého mozaikáře, jeho dílo dosud není nijak uceleně zhodnoceno. Pohled na několik desítek Foersterových mozaikových realizací je skládán až v poslední době díky terénnímu průzkumu a archivním rešerším. Průzkum písemných pramenů zprostředkoval pevná data z Foersterova osobního i pracovního života, která vyvracejí v literatuře tradované omyly a rozšiřují pohled na jeho tvorbu. Úvod studie ozřejmuje původ zájmu o specifickou techniku, Foersterovy názory na výtvarné působení mozaiky, italské školení a vazby na okruh Beuronské umělecké školy. Následuje stručný přehled zakázek v Čechách, na Moravě i v zahraničí. Zmiňována jsou díla svázaná s profánní i sakrální architekturou, sepulkrální tvorba a restaurátorské zakázky, přičemž je pozornost věnována i zaniklým a nerealizovaným mozaikám.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Evropská tradice a počátek novodobé mozaiky v Čechách a na Moravě(2017) Křenková, Zuzana; Říhová, VladislavaObnovení musívní techniky proběhlo po polovině 19. století v Benátkách. Snaha o záchranu mozaik tamního chrámu sv. Marka vedla k obnově výroby mozaikového skla a založení specializovaných dílen, které pracovaly na opravě starších děl i zhotovování nových kompozic. V benátském prostředí, především v podniku Antonia Salviatiho, se vyučily generace mozaikářů, jež specializovanou činnost, na pomezí umění a řemesla, přenesli do dalších evropských zemí. Pro Čechy je důležitou osobností především Luigi Solerti, který se usadil v zázemí původně sklomalířského podniku Alberta Neuhausera v Innsbrucku. Firma realizovala zakázky nejen na území Rakouska, ale také všech dalších zemí monarchie. Působení zahraničních mozaikářů je v rámci českého dějepisu a teorie umění dosud zpracováno jen dílčím způsobem. Studie přináší nový pohled na domácí situaci a pro českého čtenáře poprvé osvětluje i řadu skutečností týkajících se vývoje evropského (především italského a rakouského) mozaikářství ve druhé polovině 19. století.