Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
4 výsledky
Search Results
Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Restaurátorský průzkum a zásah na mozaice Panny Marie Růžencové na průčelí klášterní budovy Kongregace Petrinů v Českých Budějovicích(2020) Vojtěchovský, Jan; Škrabalová, Adéla; Říhová, VladislavaSkleněná exteriérová mozaika na průčelí klášterní budovy kongregace petrinů v Českých Budějovicích vznikla v roce 1904 a je dílem prvního českého mozaikáře Viktora Foerstera, ve spolupráci s Jaroslavem Pantaleonem Majorem a Desideriem Lenzem. Mozaiková výzdoba se nese v beuronském duchu a koresponduje tak s nástěnnými malbami v interiéru kostela. Podnětem pro provedení základního ohledání mozaiky byl její neuspokojivý stav. Na mozaikové výzdobě se vyskytovala poškození zejména ve formě otevřených defektů s odhalenou osazovací maltou, která vznikla odpadnutím mozaikových kostek a rovněž ve formě velkého množství dutin. Nejprve byly provedeny vstupní restaurátorské, uměleckohistorické a přírodovědné průzkumy, jejichž výsledky byly doplňovány v průběhu restaurování. Na základě provedených průzkumů byl vypracován návrh restaurátorského zákroku. Poté bylo přistoupeno k samotnému restaurátorskému zásahu, který byl pro zachování mozaiky nezbytný.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Mozaikářská dílna Ústředí uměleckých řemesel a její předchůdci(2018) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaCílem studie je ověřeni a doplněni základních dat z dějin povalečné mozaikové tvorby, resp. z dějin nejvýznamnější socialistické mozaikářské dílny na našem území. Mnohé z jejich realizaci dodnes existuji a stávají se předmětem zájmu nejen teoretiků a historiků uměni, ale také laické veřejnosti, která v „objevování kvalit povalečné architektury a uměni pomalu nachází zálibu. S povzbuzeným vnímáním těchto děl jdou často ruku v ruce pokusy o jejich záchranu nebo restaurování. Proto by náš text měl v první řadě posloužit jako základní přehled a podpořit zájem o jeden z důležitých oborů monumentálního uměni.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Pražská mozaikářská dílna Viktora Foerstera. Přehled monumentálních zakázek(2017) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaMalíř Viktor Foerster založil na počátku 20. století v prostorách kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě mozaikářskou dílnu. Ačkoliv je považován za prvního českého mozaikáře, jeho dílo dosud není nijak uceleně zhodnoceno. Pohled na několik desítek Foersterových mozaikových realizací je skládán až v poslední době díky terénnímu průzkumu a archivním rešerším. Průzkum písemných pramenů zprostředkoval pevná data z Foersterova osobního i pracovního života, která vyvracejí v literatuře tradované omyly a rozšiřují pohled na jeho tvorbu. Úvod studie ozřejmuje původ zájmu o specifickou techniku, Foersterovy názory na výtvarné působení mozaiky, italské školení a vazby na okruh Beuronské umělecké školy. Následuje stručný přehled zakázek v Čechách, na Moravě i v zahraničí. Zmiňována jsou díla svázaná s profánní i sakrální architekturou, sepulkrální tvorba a restaurátorské zakázky, přičemž je pozornost věnována i zaniklým a nerealizovaným mozaikám.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Evropská tradice a počátek novodobé mozaiky v Čechách a na Moravě(2017) Křenková, Zuzana; Říhová, VladislavaObnovení musívní techniky proběhlo po polovině 19. století v Benátkách. Snaha o záchranu mozaik tamního chrámu sv. Marka vedla k obnově výroby mozaikového skla a založení specializovaných dílen, které pracovaly na opravě starších děl i zhotovování nových kompozic. V benátském prostředí, především v podniku Antonia Salviatiho, se vyučily generace mozaikářů, jež specializovanou činnost, na pomezí umění a řemesla, přenesli do dalších evropských zemí. Pro Čechy je důležitou osobností především Luigi Solerti, který se usadil v zázemí původně sklomalířského podniku Alberta Neuhausera v Innsbrucku. Firma realizovala zakázky nejen na území Rakouska, ale také všech dalších zemí monarchie. Působení zahraničních mozaikářů je v rámci českého dějepisu a teorie umění dosud zpracováno jen dílčím způsobem. Studie přináší nový pohled na domácí situaci a pro českého čtenáře poprvé osvětluje i řadu skutečností týkajících se vývoje evropského (především italského a rakouského) mozaikářství ve druhé polovině 19. století.