Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
33 výsledky
Search Results
Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup KOMPLEXNÍ RESTAUROVÁNÍ OBOUSTRANNÉ VELKOFORMÁTOVÉ SKICI EMILA FILLY – HEJ, NEBUDEM ROLNÍKOM – HEJ OVEČKY(2023) Machačko, Luboš; Šebestová, Anežka; Svobodová, Markéta; Selucká, AlenaProblematika restaurování velkoformátových děl je v tomto článku prezentována na komplexním restaurování oboustranné kresebné skici od Emila Filly. Hlavní část příspěvku je věnovaná restaurátorskému postupu, který byl stanoven na základě předcházejícího restaurátorského průzkumu a z něho vycházející koncepce restaurování, která reflektuje celkový stav díla před započetím restaurátorských prací, dokumentuje ho a vyhodnocuje jej. Dále identifikuje použité materiály, techniku a případné druhotné zásahy. Stěžejní částí procesu bylo náročné vyrovnávání rozměrného díla na vyhřívaném nízkopodtlakovém stole. V neposlední řadě bylo nutné se vypořádat se zvolením vhodného způsobu adjustace, která bude vyhovovat dlouhodobému uložení.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup KOMPLEXNÍ RESTAUROVÁNÍ DVOU MONOTYPŮ OD JAROSLAVY PEŠICOVÉ Z GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ(2023) Machačko, Luboš; Bartoníková, Karolína; Chvojková, Barbora; Selucká, AlenaTento článek pojednává o průběhu komplexního restaurátorského zásahu na dvou barevných monotypech na papírové podložce od Jaroslavy Pešicové. Na objektech byly provedené chemicko-technologické a umělecko-historické průzkumy. Dále byla díla podrobena neinvazivním a invazivním průzkumům. Na základě těchto zjištění byl zvolen vhodný restaurátorský záměr a posléze prošly komplexním restaurátorským zásahem včetně závěrečné adjustace do speciálně vytvořeného ochranného boxu.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Rizika a limity užití čisticích past při ošetření pískovce(2023) Ďoubal, Jakub; Bayer, KarolCílem článku je zmínit rizika, která jsou spojená s užíváním čisticích past na bázi hydrogendifluoridu amonného na křemenné pískovce a zejména pak na sochařská díla. Chemické čištění pomocí past na bázi hydrogendifluoridu amonného, případně jiných rozpustných fluoridů, je v běžné restaurátorské praxi dodnes poměrně rozšířenou metodou. Hlavním důvodem je snadná a rychlá aplikace, a tím i ekonomická výhodnost, která v situaci, kdy je cena často jediným kritériem výběru dodavatele, hraje důležitou roli. Nicméně tyto výhody jsou vykoupeny nízkou kontrolovatelností procesu (nerovnoměrnost očištění a nebezpečí přečištění), zanesením reziduí chemických látek a nečistot do porézního systému, nutností použití velkého množství vody na vymytí, a zejména pak nebezpečím narušení povrchu a tím i výrazného zrychlení degradačních procesů. Článek podrobně popisuje a zdůvodňuje limity použití čisticích past při restaurování, přičemž vychází ze zahraničních publikovaných studií, vlastních zkušeností autorů i výzkumu a je doplněn množstvím obrazového materiálu dokumentujícího popsané procesy.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Komplexní restaurování architektonického výkresu Mlýnské kolonády v Karlových Varech z Národního technického muzea v Praze(2022) Machačko, Luboš; Pavlisová, EliškaČlánek se zabývá komplexním restaurováním architektonického plánu Mlýnské kolonády v Karlových Varech pocházející ze sbírek Národního technického muzea v Praze. Autorství díla je připisováno architektu Josefu Zítkovi. Objekt prošel neinvazivním a invazivním průzkumem, na jehož základě byl vypracován restaurátorský záměr a provedeno restaurování. Některé z procesů restaurátorského zásahu byly ovlivněny velkým formátem díla. Podstatnou součástí koncepce zásahu bylo uchování co největšího podílu původních materiálů, proto bylo přistupováno ke všem částem díla individuálně s respektem k jejich autenticitě a historické paměti.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup NUSK - databáze slepotiskové výzdoby knižních vazeb(2022) Slovik, Radomír; Marek, JánPřispěvek představuje přípravu a vznik veřejné odborné databáze pod názvem NUSK věnující se dokumentaci slepotiskového nářadí na českých vazbách ze 16. století.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Fenomén renesančního štuku a jeho reflexe v současnosti(2021) Kuneš, Petr; Tišlová, RenataPříspěvek si klade za cíl čtenáře blíže seznámit s aktuálně probíhajícím výzkumným projektem ´Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě´, v rámci kterého většina dále prezentovaných statí čísla ZPP vznikla. Na úvod monotematického dvojčísla bychom rádi přiblížili širší souvislosti jeho vzniku a čtenářům blíže představili projekt, který je řešen ve spolupráci specialistů z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, Katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Národního památkového ústavu. Jeho náplní je široce pojaté, interdisciplinární studium fenoménu raně novověkého štukatérství na našem území. Nedílnou součástí problematiky, a tedy i řešení projektu je oblast praktické péče o tato díla. Ta zahrnuje výzkum druhotných zásahů, kterými štukatury ve své starší i recentní historii prošly, analýzu památkových hodnot a teoretických možností přístupů k jejich obnově a konečně také návrh a ověření konkrétních vhodných postupů a materiálů při jejich restaurování.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Technologické poznatky ke štukové výzdobě Císařského pokoje v Bučovicích(2021) Wanková, Veronika; Tišlová, Renata; Majoroš, Peter; Krajíček, VojtěchBučovická výzdoba Císařského sálu objednaná moravským šlechticem Janem Šemberou patří k nejvýznamnějším štukovým památkám vzniklým v druhé polovině 16. století na našem území. Provedený restaurátorský průzkum se zasloužil o identifikaci materiálů a určení technologických postupů uplatňovaných u soch. Zároveň vyvrátil předchozí teorii o využití forem a potvrdil, že štukové sochy byly vytvořeny alla prima postupným nanášením štukové hmoty na vnitřní konstrukci. Jediná socha Marta měla terakotové jádro, jež se po osazení na místo dotvořilo bílým štukem. Zpřesněním technologických postupů a odhalením odlišností v použitých materiálech se přispívá k lepšímu pochopení procesu vzniku štukové výzdoby bučovického zámku a renesančního štuku obecně.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Císařský sál zámku Bučovice ve 20. století - dokumentace, restaurování a prezentace(2020) Míchalová, Zdeňka; Vojtěchovský, Jan; Krajčírová, LuciaInteriéry zámku v Bučovicích, vybudovaného v poslední čtvrtině 16. století Janem Šemberou Černohorským z Boskovic za přispění císařského antikváře Jacopa Strady, představují mimořádně kvalitní ukázku manýristického umění na Moravě. Reprezentativní prostory v souvislosti se změnou využití zámku ztratily své původní určení a od sklonku 18. století až do konce druhé světové války sloužily k uložení archivu liechtensteinské účtárny. V období bezprostředně po válce pokračovalo utilitární využití nejcennějších prostor zámku. Po převzetí zámku Národní kulturní komisí byl objekt zařazen mezi prioritní objekty, které se měly zpřístupnit veřejnosti. V případě Bučovic mělo být v interiéru zámku zřízeno muzeum renesanční bytové kultury a z toho důvodu se mělo začít s restaurováním reprezentativních pokojů v přízemí. Díky bohatému spisovému materiálu a historické fotodokumentaci je možné poměrně přesně rekonstruovat průběh rozsáhlého restaurování. Způsob restaurování a prezentace sálu vytvářeli zástupci institucí poválečné památkové péče, nejdříve Národní kulturní komise, později Státní památkové správy, dále Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko a Krajského národního výboru v Brně. Restaurování začalo v roce 1952 v Císařském sále, kde se dochovala nejbohatší výzdoba v podobě štukových soch, reliéfů, nástěnných maleb a deskových obrazů osazených na klenbě. Práce byly zadány pražskému družstvu Tvar, které vzniklo v roce 1948 jako instituce sdružující umělce a restaurátory. Za družstvo jednal vedoucí restaurátorské sekce, architekt František Mayerhoffer, který navrhl první koncepci restaurátorského zásahu. Samotné práce prováděli sochař Miroslav Böswart a malíř Antonín Erhardt, jenž uvedl své zkušenosti s restaurováním v Itálii a v Německu. V první fázi restaurování bylo provedeno očištění štukových dekorací a dále bylo rozhodnuto, že budou provedeny drobné doplňky poškozených soch. Na groteskové výmalbě klenby byl proveden konzervační zákrok s neutrální retuší. Během prvního roku prací však došlo k zásadní obměně restaurátorského týmu. Malíř Erhardt za nejasných okolností z Bučovic odešel a na jeho místo nastoupil malíř Kutílek a další nejmenovaní spolupracovníci družstva Tvar. Ti opravovali lunety za štukovými figurami, kde vznikly rozsáhlé přemalby, a malby v okenních záklencích, na kterých se později objevily závažné problémy. Nakonec byla spolupráce s družstvem Tvar zcela ukončena a na místo byl v roce 1954 povolán jeden z nejzkušenějších odborníků v oboru nástěnné malby, František Fišer, který podrobil předchozí práce výrazné kritice. Zejména šlo o použití nesprávné fixáže, která způsobila odkupování barevných vrstev v okenních špaletách a na pozadí lunet. Císařský sál tak v krátkém čase, vedle opravy štukových dekorací, prošel třemi restaurátorskými zásahy na malbách: neutrální retuší, rozsáhlými přemalbami a opravou nesprávné fixáže. Ani zásah Františka Fišera však nebyl zcela uspokojivý, proto v osmdesátých letech 20. století na opravě špalet pokračoval František Sysel, jeho zákrok však zůstal nedokončený. Další úpravy sálu, jako výměna renesančních dveří nebo nahrazení původní cihelné podlahy mramorovou, byly motivované snahou o co nejlepší prezentaci památky, nerespektovaly však autentické detaily. Sami zástupci zúčastněných institucí nakonec konstatovali, že na poválečné Moravě šlo o náročnou akci, s níž nebyly dosud zkušenosti.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup „Objev“ epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci(2019) Míchalová, ZdeňkaČlánek prezentuje okolnosti odkryvu renesančního epitafu Hodějovských z Hodějova v kostele sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci a stručně seznamuje s prvotními uměleckohistorickými hypotézami a zjištěními z restaurátorského průzkumu.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Mechy na uměleckých objektech ve veřejném prostoru vybraných středomoravských měst(2020) Dvořák, Václav; Hradílek, Zbyněk; Jeništa, Jan; Křenková, Zuzana; Duchoslav, Martin; Říhová, VladislavaV této práci jsme se zaměřili na průzkum bryoflóry uměleckých objektů ve veřejném prostoru tří středomoravských měst (Olomouc, Přerov a Prostějov). Studované objekty jsou spojené převážně s obdobím od konce druhé světové války do roku 1989, tedy s dobou, která nejvíce obohatila intravilány měst tehdejšího Československa uměleckou výzdobou. Na umělecká díla je nahlíženo přírodovědným pohledem a jsou chápána jako sekundární stanoviště kolonizovaná mechy. Přítomnost mechů byla prokázána na 30 % objektů. Celkově jsme nalezli 32 druhy mechů. Mezi nejčastější druhy patřily Tortula muralis, Orthotrichum diaphanum a Bryum argenteum. Z vzácnějších druhů byl zaznamenán výskyt druhů Orthotrichum striatum, Schistidium confusum a Syntrichia latifolia. Ve studii je diskutován kolonizační potenciál mechů a jejich role v kolonizačním procesu, druhová skladba a podmínky prostředí, jež měly signifikantní vliv na druhové složení.